Lehčí než pírko: Zlatá pěna se udrží na povrchu latté

27.11.2015 - Stanislav Mihulka

Zlatý aerogel tvoří spousta vzduchu, zlato, a také mléčné proteiny


Reklama

Ze zlata se sice dělají honosné šperky, jeho využití je ale mnohem širší. Díky svým podivuhodným vlastnostem nachází uplatnění v řadě oblastí výzkumu nebo třeba vývoje elektroniky. Zlato je skvělý materiál, zároveň je ale také pořádné drahé.

Švýcarští vědci se proto rozhodli vyrobit ze zlata materiál, který by byl velice úsporný. Povedlo se jim vyvinout zlatý aerogel, který na první pohled vypadá jako zlato, pěkně lesklé a kovové, je ale extrémně lehký.

Tento aerogel váží pouhou tisícinu toho, co by vážil běžné kousek zlata stejné velikosti. Je lehčí než voda, takže plave, a váží prý prakticky stejně jako vzduch. Pevnou hmotu ve zlatém aerogelu tvoří ze čtyř pětin zlato a z jedné pětiny mléčné proteiny. Výsledný aerogel je pěkně kujný, takže ho lze tvarovat rukou.

  • Zdroj textu:

    Gizmag, ETH Zurich

  • Zdroj fotografií: Gustav Nyström & Raffaele Mezzenga / ETH Zurich

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců je cesta k Marsu přes Venuši rychlejší a levnější než přímá cesta Země – Mars.

Vesmír

Terasy byly sice stavěny za pomocí primitivních nástrojů, ale zato s hlubokou znalostí vodní mechaniky.

Zajímavosti

Láska k Anně Boleynové vedla k Jindřichově rozluce s katolickou církví.

Historie

Test nového hydrogelu s 45kilogramovou zátěží.

Věda

Třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký most přes řeku Neretvu rozkázal postavit Sulejman Nádherný roku 1557 na místě starého dřevěného mostu zavěšeného na řetězech. Jeho stavba trvala devět let a vůbec nebylo jisté, že se jeho smělý oblouk, stoupající nad vodou do výšky 24 metrů, po odstranění lešení neprolomí. Most na jedné z prvních fotografií z roku 1913 (kolorováno).

Zajímavosti

Němečtí úderníci dokázali využít těžké kulomety i jako ofenzivní zbraně

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907