Vedl přelomové války s Francií a Osmanskou říší, vystupoval jako nejkatoličtější panovník a usiloval povýšit Vídeň na nejatraktivnější rezidenční město. Leopold I. (1640-1705) byl v každém ohledu barokním panovníkem.
Leopoldova cesta na trůn byla nečekaná a spletitá. Koruna byla určena pro staršího bratra Ferdinanda, zatímco Leopold měl nastoupit duchovní cestu. Osud tomu ale chtěl jinak. Po smrti bratra se stal Leopold následníkem trůnu v habsburské monarchii a po dlouhém vyjednávání získal také římský trůn. Jeho vláda byla provázena především válečnými zápasy s ludvíkovskou Francií a sebevědomými ambicemi Osmanů. Právě slavná bitva u Vídně roku 1683, která znamenala počátek oslabení turecké moci v Evropě a byla následována sérií porážek osmanského vojska, posunula habsburskou monarchii do čela evropské politky.
Leopold ale nebyl jen aktérem vojenských střetnutí. Plně v barokním duchu usiloval o rozkvět kultury a atraktivity vídeňského dvora. Za jeho vlády započala stavba zámku Schönbrunn a přístavba dalšího křídla v Hofburgu, zakládaly se univerzity a výzkumné společnosti. Sám Leopold byl nadaným skladatelem a hudebníkem, proto podporoval tyto aktivity přímo v Hofburgu.
V osobním životě však prožíval těžké chvíle. Svazek s Markétou Terezou Španělskou vyržel pouze sedm let a ještě kratší dobu trvalo manželství s Klaudií Felicitas Tyrolskou. Až třetí manželství s Eleonorou Magdalenou Falcko-Neuburskou přineslo stálé zázemí a dva následníky trůny, Josefa a Karla. Poslední žena se navíc aktivně zapojovala do politiky a vliv si podržela i po manželově smrti. Leopold zemřel roku 1705, kdy byl v plném proudu jeho poslední vojenský počin, válka o španělské dědictví.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)