Vedl přelomové války s Francií a Osmanskou říší, vystupoval jako nejkatoličtější panovník a usiloval povýšit Vídeň na nejatraktivnější rezidenční město. Leopold I. (1640-1705) byl v každém ohledu barokním panovníkem.
Leopoldova cesta na trůn byla nečekaná a spletitá. Koruna byla určena pro staršího bratra Ferdinanda, zatímco Leopold měl nastoupit duchovní cestu. Osud tomu ale chtěl jinak. Po smrti bratra se stal Leopold následníkem trůnu v habsburské monarchii a po dlouhém vyjednávání získal také římský trůn. Jeho vláda byla provázena především válečnými zápasy s ludvíkovskou Francií a sebevědomými ambicemi Osmanů. Právě slavná bitva u Vídně roku 1683, která znamenala počátek oslabení turecké moci v Evropě a byla následována sérií porážek osmanského vojska, posunula habsburskou monarchii do čela evropské politky.
Leopold ale nebyl jen aktérem vojenských střetnutí. Plně v barokním duchu usiloval o rozkvět kultury a atraktivity vídeňského dvora. Za jeho vlády započala stavba zámku Schönbrunn a přístavba dalšího křídla v Hofburgu, zakládaly se univerzity a výzkumné společnosti. Sám Leopold byl nadaným skladatelem a hudebníkem, proto podporoval tyto aktivity přímo v Hofburgu.
V osobním životě však prožíval těžké chvíle. Svazek s Markétou Terezou Španělskou vyržel pouze sedm let a ještě kratší dobu trvalo manželství s Klaudií Felicitas Tyrolskou. Až třetí manželství s Eleonorou Magdalenou Falcko-Neuburskou přineslo stálé zázemí a dva následníky trůny, Josefa a Karla. Poslední žena se navíc aktivně zapojovala do politiky a vliv si podržela i po manželově smrti. Leopold zemřel roku 1705, kdy byl v plném proudu jeho poslední vojenský počin, válka o španělské dědictví.
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
