Leopold I. Habsburský: Válečník a milovník umění

31.10.2015


Reklama

Vedl přelomové války s Francií a Osmanskou říší, vystupoval jako nejkatoličtější panovník a usiloval povýšit Vídeň na nejatraktivnější rezidenční město. Leopold I. (1640-1705) byl v každém ohledu barokním panovníkem.

Leopoldova cesta na trůn byla nečekaná a spletitá. Koruna byla určena pro staršího bratra Ferdinanda, zatímco Leopold měl nastoupit duchovní cestu. Osud tomu ale chtěl jinak. Po smrti bratra se stal Leopold následníkem trůnu v habsburské monarchii a po dlouhém vyjednávání získal také římský trůn. Jeho vláda byla provázena především válečnými zápasy s ludvíkovskou Francií a sebevědomými ambicemi Osmanů. Právě slavná bitva u Vídně roku 1683, která znamenala počátek oslabení turecké moci v Evropě a byla následována sérií porážek osmanského vojska, posunula habsburskou monarchii do čela evropské politky.

Leopold ale nebyl jen aktérem vojenských střetnutí. Plně v barokním duchu usiloval o rozkvět kultury a atraktivity vídeňského dvora. Za jeho vlády započala stavba zámku Schönbrunn a přístavba dalšího křídla v Hofburgu, zakládaly se univerzity a výzkumné společnosti. Sám Leopold byl nadaným skladatelem a hudebníkem, proto podporoval tyto aktivity přímo v Hofburgu. 

V osobním životě  však prožíval těžké chvíle. Svazek s Markétou Terezou Španělskou vyržel pouze sedm let a ještě kratší dobu trvalo manželství s Klaudií Felicitas Tyrolskou. Až třetí manželství s Eleonorou Magdalenou Falcko-Neuburskou přineslo stálé zázemí a dva následníky trůny, Josefa a Karla. Poslední žena se navíc aktivně zapojovala do politiky a vliv si podržela i po manželově smrti. Leopold zemřel roku 1705, kdy byl v plném proudu jeho poslední vojenský počin, válka o španělské dědictví.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907