Lidé budoucnosti: Stanou se z lidí obři?

19.07.2015 - redakce 100+1

Na středověkých hradech se často setkáme s malým brněním či sníženými dveřmi. Když byli lidé před pár staletími tak malí, znamená to, že člověk budoucnosti bude naopak vyšším než dnes?


Reklama

Výška člověka je dána především geneticky. Rozdíly u populací se stejným genetickým faktorem ovlivňuje životní prostředí a životní úroveň – čím jsou oba uvedené příznaky rozvinutější, tím vyšší se v daném teritoriu rodí lidé. V průběhu vývoje lidstva se sice výška člověka značně lišila, nicméně zmíněný vývoj neměl podobu trvalého nárůstu, ale spíše sinusoidy (tedy kolísal). První zástupci rodu Homo dosahovali výšky okolo 120 cm a lidé před 1,5 milionu lety, které dnes řadíme k druhu Homo erectus, měřili 160–180 cm. Pak výška poněkud stagnovala a průměrný neolitický muž měřil asi jen 165 cm a žena kolem 157 cm.

Spojení středověku se zakrslými rytíři není zcela přesné – vystavované brnění často sloužilo pouze k dekoračním účelům. Naopak můžeme říct, že raně středověcí muži byli poměrně urostlí. Platí to především pro období 9.–11. století, kdy se průměrná výška pohybovala kolem 175 cm, jak dokazuje výzkum historika Richarda Steckela z Ohio State University. Právě ve zmíněné éře převládalo ve světě poměrně příhodné klima, které vystřídala až pověstná „malá doba ledová“ ve 14. století. S ní souvisel nedostatek potravy stejně jako fakt, že se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde se pak šířily nejrůznější nemoci a epidemie. Člověk tak až do konce 18. století opět ztrácel na „velikosti“.

A jak se naše výška vyvíjela v posledních stoletích? Timothy J. Hatton z britské University of Essex sledoval růst dospělých mužů z patnácti evropských zemí od poloviny 19. století do roku 1980: a za sledovaných 130 let vzrostla výška příslušníků silnějšího pohlaví o neuvěřitelných 11 cm! Hlavní faktor růstu představuje podle Hattona zlepšování životní úrovně a menší výskyt nemocí. Důležitou roli však dozajista hraje i omezení dětské práce a obecně lepší výživa.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Krajina na Marsu, na snímku robotické laboratoře Curiosity

Vesmír

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

Příroda

Masivní závrt u chilského měděného dolu Alcaparrosa. (foto: Profimedia (Johan Godoy, AFP)

Věda

Zasahující hasiči Rubal a Torres. (foto: Brinnon Fire Department)

Revue

Emauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907