Nový archeologický nález: Lis na víno starý 6 000 let

19.07.2013 - Richard Guryča

Ve víně je pravda, to věděli už Římané. Zařízený, které tuto „pravdu“ dokázaly z hroznů vymačkat, se ale téměř nedochovaly a jsou velmi vzácné. Šest tisíc let staré zařízení objevené v Arménii je proto klíčový nález


Reklama

Kompletní zpracování vína od lisování až po fermentaci znali podle badatelů Arménci už před šesti tisíci lety. Důkazy, které to dokládají, pochází z jihovýchodu země a obsahují mělkou nádobu k lisování a zbytky semen z hroznů. Ze stejné oblasti, kde byly nalezené i první kožené sandály. A jestli to souvisí? Trošku: Arménci totiž první víno lisovali bosýma nohama v kádích.

V jedné z jeskyní, kde předpotopní vinaři žili, našli archeologové mělkou nádobu, z níž vedl odtokový kanálek do přistaveného sudu. Právě tahle nádoba sloužila ke šlapání hroznů. To dokládají zbytky peciček vinné révy, které byly v jeskyni nalezené. Odrůda, kterou pak laboratorní analýzy ve zbytcích hroznů starých osm tisíc let prokázala, se v okolí pěstuje dodnes

Římané víno pančovali

Dosud nejstarší nálezy spojující člověka a záměrné pěstování révy pocházejí z Egypta z roku 5100 před Kristem. Neznamená to ovšem, že před tím lidé hrozny neznali: nejstarší záznamy o konzumaci hroznů jsou staré asi patnáct tisíc let. 

Nejlépe se vínu dařilo v Mezopotámii a Zakavkazsku: slovo víno pochází pravděpodobně z gruzínštiny. Už před sedmi tisíci lety se s vínem obchodovalo. Kolem roku 2700 před Kristem byly prokazatelně největší vinice kolem Nilu a na zpracování hroznů bohatl samotný Tutanchámon. V té době znali Egypťané minimálně šest odrůd révy.

Svůj největší rozmach zažilo víno ve starověkém Řecku a Římě: to už nebyla výroba vína jen sběrem planě rostoucích bobulí a experimentováním. Víno té nejvyšší kvality se vyrábělo na Krétě a bylo součástí celé kultury, filosofové se jím opájeli, dramatikové díky němu přicházeli na ty nejneuvěřitelnější zápletky, vojevůdci odpočívali po vítězném tažení. Víno staří Řekové ředili vodou, vyráběli ho totiž příliš silné. Římané pak vinice převzali. A jako kolonizátoři velké části Evropy víno rozvezli do všech koutů starého kontinentu. Nejenom do Francie, ale někdy ve třetím století našeho letopočtu i na naše území. Římané víno prokazatelně konzervovali, dochucovali kořením a také – ke vzteku mnohých - pančovali.

Do Čech přišlo s Ludmilou

V Českých zemích je víno spojené s kněžnou Ludmilou, zprávy o něm tedy znovu nacházíme až pět set let po té, co ho k nám Římané přivezli. Pověst praví, že když se Ludmile žijící na Tetíně narodil syn Spytihněv, velkomoravský kníže Svatopluk jí z úrodnějších vinic poslal víno k oslavě jejího potomka.

Na další rozmach vína na území koruny české měly vliv dva faktory: rozvoj klášterů v raném středověku a rozvoj měst v tom pozdějším. Kláštery víno soustředily na větší plochy a začaly ho pěstovat systematicky. A města, i díky výnosu Karla IV. o zákazu prodeje zahraničního vína, začala na révě během čtrnáctého století skutečně bohatnout. Tehdy se na mapách vylouply Hustopeče, Mikulov či Strážnice. Pak však přišel krutý propad. Husitské války zpustošily nejenom vinice, ale i města, které živily. Čechy a Morava musely počkat do šestnáctého století. V té době už u nás existovalo dvacet tisíc registrovaných vinic a vyšel také první spis o tom, jak révu odborně pěstovat a víno z ní vyrábět. O dvě stě let později zažádá Dolní Rakousko o regulaci počtu vinic na jihu Moravy, přílišná úroda a dokonalá výroba moravských vín prý kvůli hojnému příhraničnímu obchodu ohrožuje pěstitele na severu Rakouska. Požadavek nikdo nevyslyšel. Moravské víno přežilo nejenom třicetiletou válku, ale i komunistický přístup, který ho naprosto unifikoval. Šlo totiž předně o množství a ne o kvalitu.

Archeologický nález v arménské jeskyni je podstatný, dokládá totiž, že víno provází člověka odnepaměti. Paleontologové jdou ještě dál než jejich mladší kolegové. Našli totiž důkazy o rostlině vinná réva v druhohorách. Tedy přibližně před sto miliony let.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: 1zoom.net

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907