Londýnská Canary Wharf: Nejchytřejší čtvrť světa

25.10.2015 - Tereza Pultarová

Představte si město, kde každá prosklená fasáda produkuje elektrickou energii, kde hyperaktivní třída dětí při hodině tělocviku nabije baterky elektromobilům zaparkovaným na ulici a kde se z odpadu vyrábí voda a elektřina


Reklama

Utopie? Science fiction? Ne tak docela. Technické inovace se v 21. století rozvíjejí rychleji než kdy dříve a současní urbanisté a architekti si už začali všímat. Právě vznikající technologie by mohly vyřešit mnohé palčivé problémy dnešních velkoměst, jejichž populace se stále rozrůstá – a s ní houstne doprava i znečištění a stoupá spotřeba energií i množství vytvořeného odpadu.

Ačkoliv gigantické megapole s více než deseti miliony obyvatel poskytují domov pouze 6,7 % celkové populace, zároveň spotřebovávají 9,3 % veškeré světové energie a produkují 12,6 % globálního odpadu – což je docela nepoměr.

Londýnský experiment

Jednou z prvních skutečně inteligentních městských čtvrtí na světě by se mohla stát londýnská Canary Wharf, která vznikla v 90. letech 20. století doslova na zelené louce na východě britské metropole. Její stavitelé chtěli nabídnout něco navíc a svým přístupem dokázali do lokality přilákat spoustu exkluzivních nájemníků. Sídlí tam například agentura Reuters i bankovní domy HSBC, Credit Suisse či JP Morgan.

„Když jsme Canary Wharf téměř před třiceti lety budovali, použili jsme ty nejmodernější technologie tehdejší doby,“ vysvětluje sir George Iacobescu, předseda Canary Wharf Group, která čtvrť nejen postavila, ale dodnes ji i spravuje. „Teď však nastal čas podívat se dopředu a najít technologie, jež nám umožní zůstat na špičce i příštích třicet let.“

Spolu s výškovými budovami, které vyrostly v okolí klíčového dopravního uzlu Liverpool Street Station, vytvářejí mrakodrapy ze skla a oceli na Canary Wharf současnou siluetu Londýna a vtiskují mu vzhled „opravdového“ velkoměsta. Metropole se tak sice nemůže pyšnit zachovalými historickými budovami (zničilo je několik masivních požárů v 18. a 19. století), ale zato se řadí po bok obrů vyhnaných do výšky, jako jsou New York či Kuala Lumpur. Je tudíž jen logické, že se sci-fi mění v realitu právě zde.

Geniální řešení

Jsou to právě inteligentní technologie, které má sir George na mysli. Minulý rok proto Canary Wharf odstartovala soutěžní projekt Cognicity, jehož prostřednictvím hledá cestu ke svému „zinteligentnění“.

„Zajímá nás fungování budov, kolik spotřebovávají energie, kolik se vyhazuje odpadu a co se s tím dá dělat,“ vyjmenovává Eric van der Kleij, ředitel společnosti ENTIQ, která projekt Cognicity vymyslela. „A samozřejmě se zaměřujeme i na optimalizaci dopravy, lokální obnovitelné zdroje energie nebo inteligentní technologie pro domácnost.“

Ze soutěže vzešla asi desítka projektů, jež se v současnosti v Canary Wharf testují a v budoucnu se stanou neodmyslitelnou součástí fungování této finanční a obchodní čtvrti i nově vznikajícího rezidenčního komplexu.

Víte, že:

Čtvrť Canary Wharf spadá do londýnského obvodu Tower Hamlets, leží na Isle of Dogs neboli ostrově Psů a pracuje v ní zhruba 105 tisíc lidí. Zahrnuje i 235 m vysoký mrakodrap One Canada Square – až do roku 2010 nejvyšší budovu Velké Británie, kterou však ve zmíněném roce připravil o titul mrakodrap The Shard: vyrostl na London Bridge Street a měří 309,6 m. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907