Lovec exoplanet, sonda Kepler, vstala z mrtvých

07.02.2014 - Michal Voplatka

Zdálo se, že sonda Kepler, která od roku 2009 hledala exoplanety, je nenávratně mimo službu. Dva ze čtyř gyroskopů zajišťující pozici dalekohledu, byly poškozeny. Vědci ale přišli na způsob, jak vrátit sondu do aktivní služby


Reklama

Ještě v 80. letech minulého století se někteří astronomové domnívali, že není možné nalézt planety u jiných hvězd. První exoplanety však byly odhaleny už v 90. letech. V posledním desetiletí pak počet objevených planet mimo Sluneční soustavu raketově vzrostl, přičemž se do pátrání zapojily i vesmírné dalekohledy. Snad nejznámějším a nejúspěšnějším hledačem na tomto poli se stal americký teleskop Kepler.

Exoplanetobijec

Odstartoval 7. března 2009 z mysu Canaveral na raketě Delta II a vydal se dál od sféry gravitačního vlivu Země. Jeho domovem se stala heliocentrická dráha s dobou oběhu 367 dní, odkud se zaměřil na 150 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry a začal u nich hledat exoplanety tranzitní metodou. Po úvodních testech všech přístrojů a palubních systémů a po pořízení zkušebních fotek jsme se dočkali prvních výsledků během půl roku. Premiérovým nálezem se stal systém s pěti planetami pojmenovanými Kepler 4b, 5b, 6b, 7b a 8b. Šlo především o hmotné plynné obry obíhající velmi blízko mateřské hvězdy.

Poté se s dalšími objevy doslova roztrhl pytel a postupem času se podařilo detekovat i kamenné planety velikosti Země. Přibývalo také exoplanet v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od hvězdy, kdy může voda na povrchu existovat ve všech třech skupenstvích. Některé byly dokonce označeny za kandidáty na nález mimozemského života. Do dnešních dní už Kepler shromáždil více než 3 500 potenciálních exoplanet – musí být sice ještě potvrzeny, ale pravděpodobnost, že se jedná o planý poplach, určili astronomové na pouhých deset procent. Na základě objevů Keplerova teleskopu pak vypočítali, že počet všech planet může jen v naší Galaxii dosahovat sta miliard! 

V roce 2012 však Keplera potkala nepříjemnost – čas od času mu selhávaly gyroskopy. Jenže ty jsou pro jeho činnost nesmírně důležité, jelikož se starají o stabilizaci celé soustavy, která tak může být dlouhodobě zaměřena na jeden cíl a pořizovat dlouhé expozice. Na teleskopu se nacházejí celkem čtyři gyroskopy, přičemž pro stabilní zaměření musí fungovat nejméně tři. První z nich už ovšem astronomové nenávratně „odepsali“ a na jaře loňského roku selhal i druhý. Po marných snahách observatoř oživit NASA oznámila, že Kepler nejspíš svůj exoplanetární lov definitivně ukončil. Šlo o nesmírnou smůlu, jelikož finance na jeho prodlouženou misi byly k dispozici až do roku 2016 a kromě dvou zaseknutých setrvačníků pracovaly všechny systémy bezchybně. Americká kosmická agentura se rozhodla, že musí najít pro hendikepovaný teleskop uplatnění.

Gyroskop nahradilo Slunce

Koncem loňského roku pak dalekohled opravdu vstal z mrtvých. Kepler mohl být stabilizován pouze ve dvou osách, ale vědci přišli na způsob, jak vadný gyroskop nahradit a dosáhnout stabilizace i ve třetí ose. Našli pro přístroj takovou polohu, v níž působil na celý jeho povrch rovnoměrný tlak slunečních fotonů, s jehož pomocí a za využití zbývajících dvou gyroskopů se observatoř stabilizovala.

Výrazně se tím sice zúžil výsek pozorovatelné oblohy, ale kvalita výsledných snímků se od původní hodnoty neliší o více než 5 %, a Kepler tak může pokračovat v hledání dalších stovek či tisíců exoplanet. I kdyby se však přece jen odebral na věčnost, není jeho objevům ani zdaleka konec: jelikož pracuje velmi rychle a zasílá úctyhodné množství informací, budou vědci naměřená data vyhodnocovat ještě dlouho. Lze tudíž očekávat, že spousta již zachycených exoplanet na své objevení dosud čeká.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 2/2014 (speciál)

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907