Madsen M1902: Dánský kulometný triumf

25.09.2014

První sériově vyráběný a poté bojově nasazený lehký kulomet nesestrojil Brit, Němec či Američan, ale dánský inženýr a kapitán Vilhelm Herman Oluf Madsen (1844–1917) již v roce 1890. Zbraň poté zakoupilo 34 armád ve 13 modifikacích s náboji v rážích od 6,5 po 8 mm. Povedený zbraňový koncept si tak přinejmenším obchodně podmanil značnou část světa


Reklama

Kulomet disponoval dřevěnou pažbu, stabilizační dvojnožkou i hlavní s děrovaným pláštěm. Výrobce dodával rovněž lehké třínohé protiletecké podstavce. Za jakousi kuriozitu a vlastně i slepou vývojovou větev pak můžeme označit těžký kulomet Madsen vz. 26 s vodním chlazením, který však u vojáků spíše propadl. Vraťme se ale k jeho lehké variantě, která přes značný počet užitých dílů a tím i složitějšímu čistění patřila k oblíbeným, relativně lehkým a spolehlivým zbraním. Automatická funkce střelby pracovala na principu krátkého zpětného pohybu hlavně, přenášeného táhlem na kývavý závěr (princip zadovky Martini-Henry).

Konstrukční trefa do černého

Madseny proudily na trh v nejrůznějších provedeních, a to až do roku 1955. Mimo pěchotních variant firma dále vyráběla tankovou, leteckou i protileteckou modifikaci a to včetně velkorážného kulometu v ráži 11,35 mm. Ofi ciální testy prototypu proběhly 3. září 1903 v USA na půdě zbrojovky Springfield Armory ve státě Massachusetts.

Madsen M1902
Délka1 143 mm
Rážedle přání zákazníka
Hmotnost9,07 kg
Počáteční rychlost střely715-762 m/s
Hledí stavitelné do vzdál.2 000 m 
Rychlost střelby teor.500 ran/min
Rychlost střelby prak.
60-120 ran/min
Kapacita zásobníku20-50, dle přání zákazníka

Samotné střelby vedl poručík Theodor Schouboe, příslušník dánské armády a zástupce firmy Dansk Rekylriffel Syndikat, jež tehdy osobně vystřílel 7 163 ran bez nutnosti mazání střeliva a především bez jediné zádržky! Prvním zahraničním zájemcem o zbraň se nakonec stalo imperiální Rusko, kam roku 1904 směřovalo 1 250 kulometů v ráži 7,62 mm Mosin. Když se carova armáda posléze vrhla do Rusko-japonské války (1904–1905), nasadila svou „lehkou kulometnou váhu“ do boje až v březnu 1905. V bitvě u Nam Chenu dokázaly obsluhy šesti madsenů vypálit při odrážení japonského útoku dle svědectví válečných reportérů až 39 000 ran bez jediné závady. Účinnost zbraní ale snižovalo jejich statické nasazení výhradně v obranné linii – často v bunkrech, k čemuž se hodily spíše těžké kulomety. Následoval export zbraní do Mexika (z britské licenční produkce), Švédska i Norska. Během 1. světové války se osvědčené kulomety objevily také v rukou Francouzů, Italů, Rakušanů i Němců. Posledně jmenovaní nasadili do akcí 300 madsenů zakoupených v Dánsku (ráže 7,92 mm Mauser) do výzbroje praporů tzv. „Musketenbattalion“, jež se formovaly od srpna 1915 o síle 500 mužů a 30 kulometů. Jednotky se pak ukázaly jako mimořádně bojově zdatné. Zbývá dodat, že zbraň zakoupilo v počtu 160 kusů také meziválečné Československo.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907