Mají i háďátka svobodnou vůli? Nejspíš ano!

16.03.2015 - Stanislav Mihulka

Výzkum nervové soustavy laboratorních červů potvrzuje, že háďátka svým způsobem uvažují o tom, co dělají


Reklama

Vědci se doposud přou o to, jestli mají lidé svobodnou vůli a jestli ji mají, tak v jakém rozsahu. Nový výzkum Rockefellerovy univerzity přichází se zjištěním, že určitou svobodnou vůli mají i háďátka Caenorhabditis elegans, tedy oblíbení laboratorní červi. Když vědci totéž háďátko ve stejné situaci vystavili stejnému podnětu, tak háďátka nereagovala vždy stejně.

Badatelé analyzovali fungování neuronů háďátek a zjistili, že nervový systém háďátek jenom tak pasivně nečeká na podněty zvenčí. Naproti tomu jsou jejich nervové buňky, neurony, samy o sobě aktivní a podle vědců lze říct, že háďátka přemýšlejí.

Nejsou to žádní einsteinové a jejich uvažování při reakci na podnět zvenčí zahrnuje sotva pár neuronů. Lidský mozek má asi 90 miliard neuronů, které jsou propojeny asi tak 100 biliony nervových synapsí. Mikroskopická háďátka mají pro vědce tu velikou výhodou, že naprosto přesně známe počet jejich buněk. Víme, že správné háďatko má 302 neuronů, které propojuje 7 000 synapsí. Nervová soustava těchto červů má do lidského mozku hodně daleko, zároveň je mu ale v mnohém velmi blízká a vědci mohou na háďátkách zkoumat věci, které by jim u lidí nikdo zkoumat nedovolil.

  • Zdroj textu:

    Rockefeller University, Cell

  • Zdroj fotografií: Zeynep F. Altun / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907