Co může skrývat obyčejný písek odněkud z pláže na východním pobřeží Číny?
Na první pohled nezajímavá žlutošedivá plocha se jako mávnutím kouzelného proutku stane pozoruhodnou, když se na ni podíváme mikroskopem. Už čtyřnásobné zvětšení pomůže odhalit tajemství jeho původu: jak zaoblená zrnka, tak zejména zbytky mořských hub, schránek mlžů či rybích zubů jednoznačně prozrazují, že písek přineslo moře.
Písek, stejně jako další sedimenty (štěrky přinesené horskou řekou i jemné částice spraše), je důležitý pro určení geologické minulosti daného místa. Písek vzniká zvětráváním pevných hornin, a tak z jeho chemického složení mohou vědci odvodit, odkud pochází. Tvar jednotlivých zrníček písku napovídá, jestli jej unášela síla vodní nebo větrná či jak dlouhou cestu na své dnešní místo má.
Písek může mít prakticky jakoukoli barvu: od bílé vápencových písků se zbytky korálů, přes zelené zbarvení olivínem ze zásaditých láv, červenou vzniklou oxidací železa, po černou sopečných nebo magnetických písků. V Namibii, Zairu nebo Angole obsahují některé písky miniaturní částečky diamantů. Na některých místech jich je tolik, že se z písku i těží.
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)