Reklama


Málo známá fakta z bitvy o Stalingrad

18.11.2015 - Vojtěch Borek

Stalingradská operace měla řadu aspektů, které nelze v rámci tradičního popisu bojů plně zachytit. Patří mezi ně například dlouhé a mučivé rozhodování německých důstojníků, zda kapitulovat, nebo pokusy Wehrmachtu pomoci svým vojákům přežít mrazivé počasí alespoň dobrou radou


Reklama

Být, či nebýt  

Když štáb německé 6. armády zjistil, že se Luftwaffe nepodaří dodávat do Stalingradu požadované množství zásob, mnoha důstojníkům došlo, že se blíží konec. Žádné iluze neměl ani Friedrich Paulus, který se opakovaně pokoušel u Hitlera vymoci povolení ke kapitulaci a záchraně lidských životů.

Nominálně představovala 6. armáda na začátku roku 1943 stále ještě mohutnou sílu, když měla ve stavu víc jak 200 000 mužů. Většina z nich však byla buď zraněná, nebo se jednalo o příslušníky týlových jednotek. K obraně kotle tak zbývalo pouze několik desítek tisíc pěšáků. V polovině ledna vyslal Paulus do Berlína jednoho ze svých ordonančních důstojníků – kapitána Winricha Behra. Ten měl vůdci pravdivě vylíčit katastrofální situaci ve Stalingradu. Kromě toho ale také nesl Constance Paulusové snubní prsten a osobní dopis od jejího chotě. Paulus se již smířil s nevyhnutelným osudem.

Ve štábu 6. armády se v druhé polovině ledna neustále řešilo, jestli bojovat až do konce, nebo se vzdát. Jedním z nejvýznamnějších zastánců kapitulace se stal generál Walther von Seydlitz-Kurzbach, který Pauluse opakovaně přesvědčoval o nutnosti složit zbraně. Jak se sovětské jednotky probíjely do Stalingradu, byl německý velitelský sbor čím dál tím více rozpolcený.
Někteří důstojníci, jako třeba velitel 371. pěší divize generálporučík Richard Stempel, spáchali sebevraždu. Jiní (například plukovník Johannes Elchlepp) se pokusili na vlastní pěst prorazit nepřátelské linie, přičemž zemřeli nebo padli do zajetí. Dne 31. ledna 1943 Adolf Hitler povýšil Pauluse na polního maršála, čímž mu naznačoval, aby raději spáchal sebevraždu, než aby kapituloval (od dob napoleonských válek totiž žádný německý maršál nepadl do zajetí). Velitel 6. armády se ještě naposledy poradil se svými důstojníky a většina z nich neviděla v sebevraždě ani v dalším odporu žádný smysl. Paulus se tedy rozhodl, že jednotky v jeho dosahu (kotel byl již tou dobou rozdělen na tři části) přestanou klást odpor. Kapitulační listinu ale polní maršál odmítl podepsat.

Přežít ruskou zimu 

Wehrmacht již sice v zimě 1942–1943 disponoval lepší zimní výstrojí než před rokem u Moskvy, i tak ale v tomto ohledu za Rudou armádou nadále zaostával. Mnoho německých vojáků se tak staralo především o to, jak se vypořádat s mrazem, který dosahoval až minus dvaceti stupňů Celsia. Se zaručenými radami přispěchal i časopis Unser Heer (Naše vojsko), který vojáky instruoval, jak správně dýchat, jak si vykopat úkryt ve sněhové pokrývce, nebo jak si na sobě usušit mokré prádlo.  

Chlouba Wehrmachtu
Šestá armáda patřila k nejsilnějším v německých ozbrojených silách. Vznikla v srpnu 1939 jako 10. armáda a pod tímto jménem bojovala v polské kampani. Dne 10. října 1939 pak došlo k přejmenování na 6. armádu. V průběhu tažení do západní Evropy postupovala jihovýchodní Belgií a podílela se například na obsazení pevnosti Eben Emael.

Zúčastnila se i následného průlomu směrem k Paříži. Na východní frontě bojovala ve svazku skupiny armád Jih. Navzdory porážce u Stalingradu tato formace nepřestala existovat. Němci 
evakuovali minimálně jednoho muže od každé divize ze sestavy Paulusovy armády. Po kapitulaci začala vznikat nová 6. armáda právě okolo těchto navrátilců pod velením generála Karla Hollidta.

Z propagandistického hlediska a symbolicky tak svazek nadále existoval. Následovaly další těžké boje nejen v Sovětském svazu, 
ale také například v Rumunsku. V jejich průběhu 6. armáda utrpěla další velké ztráty na životech – především během srpna 1944, kdy byla opět obklíčena a zničena v rámci Jasko-kišiněvské operace, tentokrát se však podařilo velitelství evakuovat. Pokud počítáme i závěrečnou kapitulaci na jaře 1945, představovala 6. armáda jediný svazek, který byl během druhé světové války obklíčen a zničen hned třikrát.
  • Zdroj textu:

    Bitvy- Stalingrad

  • Zdroj fotografií: Bundesarchiv

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) s polem působnosti ve špionáži byla založena v roce 1947.

Zajímavosti

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jenž mu znemožňoval narukovat, se stal v roce 1941 redaktorem BBC.

Historie
Zajímavosti

Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.

Vesmír

Skalní brána na ostrůvku Ko Khai

Příroda

Duel mezi Projectem Debater a Danem Zafrirem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907