Mangrove potřebnější než pralesy: Stromy, které požírají uhlík

27.09.2013 - Zuzana Teličková

Mangrovové ekosystémy na rozhraní souše a moře jsou nejen mimořádně bohaté na druhy, ale pomáhají bránit erozi i škodám při tsunami. A vypadá to, že jsou užitečné i při spotřebě uhlíku


Reklama

Podle studie provedené vědeckým týmem z U.S. Forest Service a univerzity v Helsinkách shromažďují pobřežní mangrove více uhlíku než jakékoli jiné lesní porosty na Zemi. Rozbor vzorků z 25 mangrovových porostů odebraných v oblasti Indo-Pacifiku dokázal, že tyto stromy zadržují čtyřikrát více uhlíku než většina tropických lesů na celém světě. „Již dlouho se ví, že mangrove jsou mimořádně produktivní ekosystém, v němž se uhlík rychle vyměňuje, ale až doposud neexistoval žádný odhad množství tohoto prvku obsaženého v porostech. Jde o zásadní informaci, protože pokud dojde ke změně využití půdy, velká spousta uhlíku se může uvolnit do atmosféry,“ říká ekolog Daniel Donato z Havaje.

Schopnost mangrovových porostů zadržovat uhlík je částečně přičítána hluboké půdě bohaté na humus. Jen v této půdě je nashromážděno více uhlíku než v celé biomase a půdě většiny tropických pralesů. Mangrove proto mohou v době, kdy se lidstvo snaží vypořádat s klimatickými změnami, sehrát důležitou roli. V poslední době se však právě pobřežní porosty staly terčem rychlého odlesňování a jejich plocha se za posledních padesát let zmenšila o 30 až 50 procent. Vědci doufají, že studie přiměje vlády k vytvoření programů zaměřených na snížení úniku uhlíku do atmosféry právě uchováním a ochranou mangrovových porostů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hans Christian Andersen proslul jako autor dětských pohádek, sám ale trpěl nejrůznějšími fóbiemi.

Historie
Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907