Mars bude jako Saturn: Výměnou za měsíc Phobos získá prstenec

30.11.2015 - Martin Reichman

Za 30 milionů let bude možná Mars vypadat jako zmenšenina Saturnu. Bude mít vlastní prstenec


Reklama

Studie vědců z univerzity v Berkeley předpovídá, že by se podoba Marsu mohla v příštích milionech let výrazně proměnit. Větší z jeho měsíců – Phobos, který se nezadržitelně přibližuje k povrchu rudé planety, by podle vědců mohl skončit jako prstenec podobný tomu, jaký známe u Saturnu.

Phobos obíhá kolem své mateřské planety rychleji, než se ona sama otáčí. To ve svém důsledku způsobuje zpomalování jeho oběhu a snižování vzdálenosti. Se zkracující se vzdáleností ale roste slapová síla Marsu. V okamžiku, kdy se Phobos přiblíží na kritickou vzdálenost (tzv. Rocheovu mez), dojde k jeho zničení. Vědci odhadují, že ke zničení Phobosu dojde v příštích 20 až 40 milionech let.

Větší část trosek měsíce pravděpodobně dopadne na povrch Marsu, zbytek by ale mohl vytvořit úzký, ale velmi hustý prstenec přibližně 680 kilometrů nad povrchem planety. Ostatně Saturnovy prstence pravděpodobně vznikly podobným způsobem. Ze Země by přitom nová ozdoba rudé planety nemusela být viditelná, není totiž jasné, kolik světla by odrážela. Podle vědců by ale prstenec mohl zjasnit samotný Mars.

  • Zdroj textu:

    Nature Geoscience, The Huffington Post

  • Zdroj fotografií: Nature Geoscience

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejen alkohol, ale také rozbujelá prostituce a hazardní hry dennodenně trápily počestné občany Ostravy.

Historie

Nejstarší zobrazení lovu na světě.

Věda

Řada hotelů po celém světě dodržuje letitou tradici neoznačování pokoje s číslem třináct, některé dokonce přeskakují třináctku i v označení pater.

Zajímavosti

Výtrysk prachu a kamení z planetky Bennu letos 6. ledna

Vesmír

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Válka

Kaňon je až 27 kilometrů široký a přes půl kilometru hluboký.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907