Marsův měsíc Phobos se hroutí: Zničí jej slapová síla rudé planety

11.11.2015 - Martin Reichman

Jeden ze dvou marsovských měsíců – Phobos – prochází podle vědců nevratným strukturálním kolapsem, který se již projevuje na jeho povrchu


Reklama

Phobos je větší z dvojice přirozených satelitů Marsu. Obíhá blíže k mateřské planetě a hlavně rychleji než se ona sama otáčí. To ve svém důsledku způsobuje zpomalování jeho oběhu a snižování vzdálenosti. Se zkracující se vzdáleností ale roste slapová síla Marsu. V okamžiku, kdy se Phobos přiblíží na kritickou vzdálenost (tzv. Rocheovu mez), dojde k jeho zničení. Vědci odhadují, že ke zničení Phobosu dojde v příštích 20 až 40 milionech let.

Vstříc svému konci

Růst destrukční slapové síly se ale již projevuje na povrchu měsíce nyní. Drážky, praskliny či jizvy, které byly doposud připisovány dávným kolizím, jsou podle vědců prvními známkami blížícího se kolapsu Phobosu.

Phobos ale není jediným měsícem ve Sluneční soustavě, který čeká podobný osud. Stejně je na tom také Neptunův měsíc Triton. Také on se totiž pomalu, ale jistě, přibližuje své mateřské planetě a tedy svému nezvratnému konci.

Reklama

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA, JPL-Caltech, University of Arizona

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907