Marťanská záhada: Jsou buňky objevené uvnitř meteoritu organického původu?

25.08.2014 - Martin Reichman

Vědci objevili zvláštní struktury připomínající mikrobiální buňky uvnitř známého marťanského meteoritu, který dopadl v roce 1911 v Egyptě. Stále si ale nejsou jisti, zda jde o důkaz existence života na Marsu


Reklama

Desetikilogramový meteorit Nakhla, pojmenovaný podle oblasti kam v roce 1911 dopadl, je předmětem zkoumání vědců již mnoho let. Nejnovější výzkum vědců z Národní technické univerzity v Aténách, navazoval na již dříve objevené zvláštní struktury uvnitř meteoritu, které svým tvarem připomínají buňky organického charakteru.

Duté a vejčité buňky uvnitř meteoritu jsou přibližně 80 mikronů dlouhé a 60 mikronů široké. K jejich studiu vědci použili nejnovější přístroje, včetně elektronových mikroskopů, rentgenové analýzy a hmotnostní spektrometrie. Výsledky ukázaly, že objevené buňky jsou bohaté na železo, síran vápenatý, chlorid sodný, uhličitan železa a další hydratované minerály, tedy prvky, které jsou slučitelné s existencí života na Marsu. Některé z nich vznikly jako důsledek chemických proseů ve vodě. Vědci zároveň vyloučili, že by nalezené prvky mohly souviset s kontaminací na Zemi. Buňky jsou totiž mnohem větší, než jaké byly zaznamenány na naší planetě.

Mohlo by vás zajímat: Pozor! Padá kosmické kamení aneb Pády meteoritů v historii

Přestože vzhled podivných struktur evokuje organický původ, vědci se přiklánějí spíše ke geologickému vzniku. S největší pravděpodobností se totiž jedná o vzduchové bubliny. Závěry výzkumu tak sice nepotvrdily existenci života na Marsu, zároveň je podle vědců ani nevyloučily. Meteorit byl totiž během své cesty na Zemi vystaven silnému ultrafialovému záření, které mohlo veškeré známky života spolehlivě zničit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    online.liebertpub.com

  • Zdroj fotografií: Wikimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907