MAVEN má za sebou první úspěšný sestup do atmosféry Marsu

20.02.2015 - Martin Reichman

Osmidenní sestup do atmosféry Marsu umožnil MAVEN sesbírat důležitá data. Nyní se opět vrátila na svou původní trajektorii a pokračuje v průzkumu


Reklama

Americká sonda MAVEN se na oběžné dráze Marsu nachází již od konce září a po celou dobu se pohybuje po vysoce excentrické trajektorii. V nejvzdálenějším bodě ji od povrchu rudé planety dělí 6200 kilometrů, v nejkratším bodě zhruba 150 kilometrů.

25 výškových kilometrů

Pomocí série manévrů MAVEN v minulých dnech sestoupila o 25 kilometrů níže do horní části spodní atmosféry Marsu. Přestože se rozdíl 25 kilometrů nemusí zdát velký, ve skutečnosti nižší trajektorie umožnila sondě sbírat zcela jiná data než doposud.

Sestup byl naplánován do takové výšky, která by neohrozila sondu. Přestože je marsovská atmosféra obecně řídká, má podle vědců dostatečný odpor, aby sondu zahřála. Atmosféra Marsu je ve výšce 125 kilometrů 10× hustější než ve 150 kilometrech.

Celý experiment probíhal od 10. do 18. února a Mars se pod MAVEN za tento čas otočil přibližně 20×. Po dokončení sběru vzorků se sonda opět vrátila na svou původní trajektorii a pokračuje v průzkumu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Colorado Boulder

  • Zdroj fotografií: NASA, GSFC

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907