Kosmická sonda MAVEN, které vyrazila v listopadu 2013 k oběžné dráze Marsu, se hned po vstupu na orbit rudé planety pustila do práce. Pomocí ultrafialového zobrazovacího spektrografu nyní mapuje horní vrstvy atmosféry Marsu a je tak vůbec první pozemskou sondou, která tuto část atmosféry zkoumá.
První snímek ukazuje ultrafialové světlo odrážející se od atomů vodíku (modrá), kyslíku (zelená) a povrchu planety (červená). Ze složeného i jednotlivých snímků je patrné, že lehčí atomický vodík sahá tisíce kilometrů do vesmíru, zatímco těžší atomy kyslíku jsou gravitací drženy blíže k povrchu. Oba atomy jsou produktem rozpadu vody a oxidu uhličitého v marťanské atmosféře a informace z MAVENu by nám mohly napovědět, jak rychle vlastně Mars o vodu v atmosféře přichází.
apod.nasa.gov
VálkaReplika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)
VědaMezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHO, CC0)
PřírodaDospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)
HistorieTraduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard Ender, CC0)
ZajímavostiZe 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)
