MAVEN začíná rozplétat záhadu marsovské atmosféry

16.12.2014 - Martin Reichman

Americká sonda MAVEN, která se na konci září usadila na oběžné dráze Marsu, začíná přinášet první překvapivá zjištění


Reklama

Faktickou vědeckou činnost MAVEN zahájila 16. listopadu, tedy zhruba 3 týdny po svém zachycení na oběžné dráze Marsu. Její trajektorie na oběžné dráze je výrazně asymetrická – v nejbližším místě se k rudé planetě přiblíží na vzdálenost 120 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě ji od Marsu dělí 480 kilometrů. Při průchodu horními vrstvami ionosféry Marsu tak může zkoumat její složení.

TIP: NASA věří, že družice MAVEN vyřeší největší záhadu Marsu: Kam zmizel život?

Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů. Je složena z neutrálního plynu, iontů a elektronů a slouží jako štít chránící planetu před slunečním větrem - tedy velmi horkými vysokoenergetickými částicemi ze Slunce. První data z MAVEN ukazují velmi zajímavé chování marsovské ionosféry.

Houdiniho trik

MAVEN totiž zjistila, že část horkých slunečních částic ionosférou proniká navíc velmi zvláštním způsobem. V horních vrstvách ionosféry se proud částic mění na neutrální formu, jakmile ale dosáhne nižších vrstev ionosféry, opět se objeví ve své původní nedotčené formě. Jakým způsobem tento proces vzniká a co stojí za „Houdiniho trikem“ slunečních částic vědci zatím netuší, první výstupy z MAVEN ale ukazují, že bude třeba přehodnotit způsob, jakým nahlížíme na marsovskou atmosféru a na vliv slunečního záření.

Reklama

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA Goddard Space Flight Center

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907