Americká sonda MAVEN, která se na konci září usadila na oběžné dráze Marsu, začíná přinášet první překvapivá zjištění
Faktickou vědeckou činnost MAVEN zahájila 16. listopadu, tedy zhruba 3 týdny po svém zachycení na oběžné dráze Marsu. Její trajektorie na oběžné dráze je výrazně asymetrická – v nejbližším místě se k rudé planetě přiblíží na vzdálenost 120 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě ji od Marsu dělí 480 kilometrů. Při průchodu horními vrstvami ionosféry Marsu tak může zkoumat její složení.
TIP: NASA věří, že družice MAVEN vyřeší největší záhadu Marsu: Kam zmizel život?
Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů. Je složena z neutrálního plynu, iontů a elektronů a slouží jako štít chránící planetu před slunečním větrem - tedy velmi horkými vysokoenergetickými částicemi ze Slunce. První data z MAVEN ukazují velmi zajímavé chování marsovské ionosféry.
MAVEN totiž zjistila, že část horkých slunečních částic ionosférou proniká navíc velmi zvláštním způsobem. V horních vrstvách ionosféry se proud částic mění na neutrální formu, jakmile ale dosáhne nižších vrstev ionosféry, opět se objeví ve své původní nedotčené formě. Jakým způsobem tento proces vzniká a co stojí za „Houdiniho trikem“ slunečních částic vědci zatím netuší, první výstupy z MAVEN ale ukazují, že bude třeba přehodnotit způsob, jakým nahlížíme na marsovskou atmosféru a na vliv slunečního záření.
nasa.gov
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
HistorieMarie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)