McDonnell Douglas F/A-18 Hornet: Univerzální stíhačka pro US Navy

13.10.2015 - Redakce Válka Revue

Univerzální stíhačky F-18 se mimo jiné účastnily války v Zálivu, kde se dvěma pilotům podařilo sestřelit dva nepřátelské MiG-21


Reklama

Americké námořnictvo se začalo v 70. letech pomalu rozhlížet po novém letounu, jenž by nahradil stárnoucí stíhací stroje A-7 Corsair II. Vedle toho velení US NAVY volalo po provozně nenákladném letadlu, které by v operační službě působilo vedle F-14 Tomcat.

Univerzální stíhačka

Zároveň se stávala stále aktuálnější potřeba najít nový typ za F-4 Phantom II. I když původně bylo plánováno vyvíjet dva rozdílné projekty, nakonec došlo k jejich sloučení, což má také následek v atypickém označení nového letounu F/A-18, které odkazuje na jeho univerzální charakter. Hornet (sršeň) byl od samého začátku koncipován jako víceúčelový stíhací letoun, jenž má být schopen provozu na letadlové lodi v jakémkoli počasí a který bude plnit úlohy jak stíhacího, tak útočného stroje.

Z konstrukčního hlediska je F/A-18 středoplošník s křídlem, jež má šípovitost jen na náběžné hraně. Na koncích křídla se nacházejí lišty pro upevnění protiletadlových řízených střel. Dvě velké svislé ocasní plochy, jež nalezneme mezi křídlem a vodorovnými plochami, jsou ve vertikální podobě vyoseny do tvaru písmene V.

Prototyp vzlétl k premiérovému letu 18. listopadu 1978 a po následných úspěšných zkouškách začaly od května 1980 první exempláře přicházet do výzbroje námořnictva a námořní pěchoty. Oficiálně se první jednotky vyzbrojené F/A-18 staly operační v roce 1983. Poté, co letecká továrna McDonnel dodala první sérii F/A-18 A o 371 kusech, přešlo se na výrobu vylepšené verze F/A-18 C s datovou sběrnicí spřaženou s malými počítači, což nahradilo jeden velký počítač. Kromě toho tato vylepšená modifikace disponovala modernější vystřelovací sedačkou.

Bojový křest si „ef-á-osmnáctky“ zažily v roce 1986 nad Libyí, kdy americké letectvo bombardovalo vojenské základny a letiště v Tripolisu a Benghází v odvetu za bombový útok v Berlíně. O pět let později se stroje účastnily války v Zálivu, kde se dvěma pilotům podařilo sestřelit dva nepřátelské MiG-21. Na tomto bojišti také hornety prokázaly svou mimořádnou odolnost. Jedno letadlo dostalo zásah do obou motorů a i s tímto fatálním poškozením dokázalo doletět na 201 km vzdálenou základnu. Tam je mechanici opravili a za několik dní už s ním pilot opět létal.

Vylepšený sršeň

Vývoj hornetů se ale nezastavil. V 90. letech začali konstruktéři pracovat na vylepšené verzi, která však ve finále znamenala prakticky nový design. Stroj s názvem F/A-18 E Superhornet má o téměř 90 cm delší trup a plochu křídel zvětšenou o 25 %. „Super sršeň“ má nahradit starší F/A-18 u amerického námořnictva, dvoumístná varianta F/A-18F Super Hornet vstoupila do výzbroje za F-14 Tomcat, jež byly vyřazeny v roce 2006.

USA nejsou jediným uživatelem tohoto povedeného letounu. Kromě US NAVY a USMC se F/-18 nacházejí ve výzbroji kanadského, australského, finského, kuvajtského, malajského, španělského a švýcarského letectva. „Sršeň“ se také pravidelně objevuje v amerických akčních filmech, jako například Den nezávislosti či Godzilla. Celkem se ho vyrobilo 1 480 kusů. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE Speciál, Svět proudových letadel

  • Zdroj fotografií: Wikipedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907