Měli bychom aktivně hledat mimozemské civilizace, nebo se jich bát?

11.07.2014 - Martin Reichman

Lidstvo má za sebou 50 let neúspěšného hledání mimozemského života. Je tedy vhodný čas přiznat si, že jsme ve vesmíru sami, nebo zvolit novou strategii hledání


Reklama

Mezi astronomy a předními univerzitními vědci se nyní rozhořela debata o novém přístupu k hledání mimozemských civilizací. Dosavadní pasivní přístup, spočívající v odposlechu signálů přicházejících z kosmu, zatím nepřináší žádné výsledky a sílí proto hlasy volající po aktivnějším přístupu.

Duchovním otcem pasivního hledání vesmírného života je Frank Drake, který v roce 1960 použil 25metrový radioteleskop k prozkoumání rádiových vln z hvězd Tau Ceti a Epsilon Eridani. Problém tohoto řešení ale spočívá ve velkém množství potenciálních proměnných. SETI, jak se odposlech signálů označuje, hledá umělé radiové nebo optické signály přicházející z vesmíru. Signály zachycené radioteleskopem se ovšem skládají převážně z rádiového šumu, tvořeného signály z pulzarů a kvazarů ve vesmíru, televizním a satelitním vysíláním a radarovou navigací. Odfiltrování a analýza signálů je velmi nákladná, není proto divu, že po letech neúspěchů odsunula NASA celý projekt SETI na vedlejší kolej.

Nástup distribuovaných výpočtů a supervýkonných počítačů ale dal vzniknout novému projektu s označením SETI@Home, který v portorickém Arecibu k zachycení signálů využívá největší radioteleskop na světě. Ani ten ale zatím nepřinesl očekávané výsledky.

E.T. volat domů

Pozornost vědců se proto obrací k aktivnímu pojetí SETI, tedy cílenému vysílání silných radiových a optických signálů a informací směrem ke známým exoplanetám, u nichž předpokládáme vhodné podmínky pro život. Vysílání by mělo mít podobu signálu v úzkém frekvenčním pásmu, který by byl snadno odlišitelný od vysílání v jiných pásmech a od přirozeného vesmírného šumu. Pohled vědců ale není v tomto ohledu jednoznačný.

Někteří jej považují za ztrátu času a tím i peněz. Aktivní SETI je připodobňováno volání trosečníka v moři a pravděpodobnost úspěchu je podle nich srovnatelná s výhrou v loterii. Jiní vědci upozorňují, že je velmi nepravděpodobné, že by zachycené informace dokázal někdo správně dešifrovat. Vše totiž stojí na předpokladu existence biologické inteligentní formy života, navíc vyspělejší, než je ta naše.

Agrese z vesmíru

Dalším argumentem, který zastává například renomovaný britský astrofyzik Stephen Hawking, je potenciální bezpečnostní riziko. Hawking upozorňuje, že by cíleně vysílané signály mohly ve vesmíru vyvolat nežádoucí pozornost. Pokud očekáváme, že je mimozemská civilizace inteligentní a technologicky vyspělá, nemůžeme ignorovat možnost jejího agresivního chování. Aktivní SETI by v takovém případě představovalo hrozbu pro Zemi. Podle spisovatele Michaela Michauda, zabývajícího se důsledky kontaktu s mimozemskou civilizací, by rozhodnutí zda požívat aktivní SETI měla předcházet debata na celosvětové úrovni.

Galaxie by měla být plná civilizací, kde tedy jsou?

Již v polovině 20. století se Enrico Fermi zabýval myšlenkou, že jakákoliv inteligentní civilizace s raketovou technologií a imperiálními choutkami může kolonizovat celou galaxii. Odhadoval dobu, za kterou by mohla všechny hvězdné systémy dostat pod svůj vliv, na 10 miliónů let. Deset miliónů let může znít jako dlouhá doba, ale ve skutečnosti je to velice krátký úsek v porovnání se stářím naší Galaxie, které je odhadováno na necelých 14 miliard let.

TIP: Fermiho paradox: Proč jsme už dávno nenašli v kosmu vyspělé civilizace?

Co když jsme neuspěli s objevením mimozemšťanů jednoduše proto, že žádní nejsou? Co když jsme v celé obrovské Mléčné dráze pouze jedinou planetou s myslícími tvory? Na druhou stranu, nebylo by to nehorázné mrhání místem?

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com/SETI

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907