Reklama


Městské domy Victora Horty: Vlny a ornamenty mistra secese

06.07.2015 - Kateřina Vašků

Hned čtyři bruselské městské domy z konce 19. století již patnáct let figurují na seznamu památek UNESCO. Jedná se o jedny z prvních staveb, v nichž belgický architekt Victor Horta uplatnil prvky rodícího se secesního stylu


Reklama

Konec 19. století vnesl do architektury svěží závan v podobě nového stylu známého jako art nouveau neboli secese. Otevřené prostory, charakteristicky zaoblené linie, práce se světlem i květinové motivy vítali někteří s nadšením, jiní celý styl zatracovali. Snad i proto bylo později mnoho secesních staveb zbouráno či přebudováno. Hned čtyři bruselské městské domy podle návrhu významného architekta Victora Horta (1861–1974) ze samotného počátku éry art nouveau naštěstí přetrvaly.

Inspirováno přírodou

První z proslulých staveb, Hôtel Tassel, považují odborníci za jednu z nejranějších secesních budov vůbec. Šlo rovněž o první objekt, na němž mohl Horta realizovat svoji originální vizi. Architekt dokončil dílo věnované belgickému vědci Emilu Tasselovi již roku 1894, nicméně následujících sedm let navrhoval nábytek do interiéru.

Horta především upustil od klasického rozmístění chodeb a místností, přičemž dominantou domu se stalo prostorné schodiště procházející jeho středem. Stavba poutala zejména všudypřítomnými zvlněnými liniemi, pro které našel autor inspiraci v rostlinné říši. Květinové motivy se objevily také na mozaikách a malbách v celém domě.

Ocel, sklo a domovní zvonek

Hôtel Solvay vybudovaný v letech 1895–1898 se nesl v podobně svébytném stylu. Dům vznikl na zakázku pro Armanda Solvaye, syna bohatého belgického průmyslníka, a Horta tak při navrhování sídla rozhodně nemusel šetřit. Použil vzácné materiály jako mramor, onyx, bronz či drahé dřevo z tropických lesů a zvláštní pozornost věnoval také bytovým doplňkům – vlastnoručně navrhl nábytek, koberce, lustry, a dokonce i zvonek na dveřích.

Hôtel van Eetvelde výrazně poznamenala Hortova záliba v tehdy populárních „průmyslových materiálech“, k nimž patřila především ocel a barevné sklo. Svědčí o tom například ocelové konstrukce na fasádě nebo skleněná kopule v přijímací místnosti.

V letech 1898–1901 pak spatřila světlo světa poslední z kvarteta chráněných památek – Maison & Atelier Horta. Dnes se v někdejším architektově domě nachází muzeum nesoucí jeho jméno, kde lze obdivovat nejen fascinující krásu secesních interiérů, ale také stálou expozici nábytku, nádob a uměleckých předmětů navržených Hortou i jeho současníky.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

HMS Thetis | 1938–1943 | Velká Británie

Britská HMS Thetis je jednou z mála ponorek historie, jejíž osud zahrnuje hned dvě fatální katastrofy. První se odehrála v roce 1939 ještě před nasazením do akce: Během posledních testů se počítalo také s ponorem, manévr se ovšem nedařil. Při hledání příčiny se zjistilo, že do jedné z torpédových komor nenatéká voda, nicméně snaha problém vyřešit vyústila v pohromu – komorou, kterou technici uvolnili, se dovnitř začala nekontrolovatelně valit voda. Ponorka nakonec klesla na dno a 99 ze 104 členů posádky se utopilo nebo udusilo. Stroj se však podařilo vylovit a opět nasadit do akce pod názvem HMS Thunderbolt. Sloužil až do roku 1943, kdy ho nedaleko Sicílie zničily hlubinné nálože italské korvety Cicogna – a tentokrát již smrti na palubě neunikl nikdo. 

Zajímavosti
Revue

Pro humor nezbýval v „Dikobrazu“ v roce 1953 prostor, zato politických hesel a angažovaných článků přibývalo.

Historie

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Příroda

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (vlevo) a otevřená hvězdokupa Plejády se již na první pohled liší počtem hvězd

Vesmír

Rakovina děložního čípku a virus HPV

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907