Městské domy Victora Horty: Vlny a ornamenty mistra secese

06.07.2015 - Kateřina Vašků

Hned čtyři bruselské městské domy z konce 19. století již patnáct let figurují na seznamu památek UNESCO. Jedná se o jedny z prvních staveb, v nichž belgický architekt Victor Horta uplatnil prvky rodícího se secesního stylu


Reklama

Konec 19. století vnesl do architektury svěží závan v podobě nového stylu známého jako art nouveau neboli secese. Otevřené prostory, charakteristicky zaoblené linie, práce se světlem i květinové motivy vítali někteří s nadšením, jiní celý styl zatracovali. Snad i proto bylo později mnoho secesních staveb zbouráno či přebudováno. Hned čtyři bruselské městské domy podle návrhu významného architekta Victora Horta (1861–1974) ze samotného počátku éry art nouveau naštěstí přetrvaly.

Inspirováno přírodou

První z proslulých staveb, Hôtel Tassel, považují odborníci za jednu z nejranějších secesních budov vůbec. Šlo rovněž o první objekt, na němž mohl Horta realizovat svoji originální vizi. Architekt dokončil dílo věnované belgickému vědci Emilu Tasselovi již roku 1894, nicméně následujících sedm let navrhoval nábytek do interiéru.

Horta především upustil od klasického rozmístění chodeb a místností, přičemž dominantou domu se stalo prostorné schodiště procházející jeho středem. Stavba poutala zejména všudypřítomnými zvlněnými liniemi, pro které našel autor inspiraci v rostlinné říši. Květinové motivy se objevily také na mozaikách a malbách v celém domě.

Ocel, sklo a domovní zvonek

Hôtel Solvay vybudovaný v letech 1895–1898 se nesl v podobně svébytném stylu. Dům vznikl na zakázku pro Armanda Solvaye, syna bohatého belgického průmyslníka, a Horta tak při navrhování sídla rozhodně nemusel šetřit. Použil vzácné materiály jako mramor, onyx, bronz či drahé dřevo z tropických lesů a zvláštní pozornost věnoval také bytovým doplňkům – vlastnoručně navrhl nábytek, koberce, lustry, a dokonce i zvonek na dveřích.

Hôtel van Eetvelde výrazně poznamenala Hortova záliba v tehdy populárních „průmyslových materiálech“, k nimž patřila především ocel a barevné sklo. Svědčí o tom například ocelové konstrukce na fasádě nebo skleněná kopule v přijímací místnosti.

V letech 1898–1901 pak spatřila světlo světa poslední z kvarteta chráněných památek – Maison & Atelier Horta. Dnes se v někdejším architektově domě nachází muzeum nesoucí jeho jméno, kde lze obdivovat nejen fascinující krásu secesních interiérů, ale také stálou expozici nábytku, nádob a uměleckých předmětů navržených Hortou i jeho současníky.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907