Meteorický roj Perseidy: Dívejte se v noci 12. srpna

11.08.2013 - Michal Hron

Meteorický roj Perseidy se blíží ke svému letošnímu maximu, které nastane v noci z 12. na 13. srpna. Pohledem na padající hvězdy se může potěšit každý, komu se poštěstí mít nad sebou jasnou, nepřesvětlenou oblohu


Reklama

Každý rok, kolem poloviny srpna, se planeta Země na své dráze střetává s rojem prachu a kamínků, který za sebou zanechala periodická kometa 109P Swift-Tuttle. Materiál je tak drobný, že rozhodně nepředstavuje pro Zemi nějakou hrozbu. Pokud se tento prach z komety střetně s atmosférou Země, několik desítek kilometrů nad povrchem se prudce ohřeje a vzápětí vypaří. Pokud má zrníčo prachu hmotnost alespoň desetiny gramu, můžeme ze země pozorovat doprovodný jev jeho zániku - meteor, lidově řečno "padající hvězdu". Většina meteorů pochází z komet. Některé mají ale svůj původ v planetkách a některé pochází dokonce z Měsíce.

Jak pozorovat

Dejme tomu, že jste se rozhodli se na Perseidy podívat… jak se na ně připravit, aby vás v předvečr maxima nic nezarazilo?

Mnoho astronomických úkazů je obtížně přístupných. Buďto je pro jejich pozorování třeba drahá technika, nebo se za nimi musí cestovat, někdy i značné vzdálenosti. Krása meteorických rojů je právě v tom, jak snadno jsou přístupné všem zájemcům. Nepotřebujete žádnou složitou techniku, žádné teleskopy, složité kamery ani nic podobného. Pro obdivování meteorů docela stačí oči vyzbrojené nanejvýš brýlemi.

Pro zajištění pohodlí pozorovatelů se vyplatí zvážit spací pytel, karimatku, č dokonce lehátko. Přeci jen je pohodlnější se položit, než celou dobu pozorování zaklánět hlavu. Pokud máte doma digitální zrcadlovku a stativ, může být dobrý nápad zkusit si padající hvězdy vyfotit, ale to je již v kategorii nadstandardní volitelné výbavy. Vidíte? Opravdu toho není moc.

Meteory budou létat po celé obloze a pokud vyjde předpovídaná hodnota maxima, která hovoří o sedmdesáti kouscích za hodinu, nemusíte se bát, že byste museli dlouho čekat, než se na obloze něco stane. Nevyjde-li počasí na noc maxima, nezoufejte. Perseidy uvidíte i v následujících dnech. Jen již ne v tak vysokých počtech. Jejich počet bude v následujících dnech klesat stejně tak, jako nastoupával ve dnech před maximem.

Kam se přesně na oblohu dívat? Perseidy dostaly své jméno od souhvězdí Perseus, které můžete najít pod známějším souhvězdí Kasiopeji (Tvar písmene W). V tomto období ho na začátku noci najdeme nad severovýchodním obzorem a celou noc bude stoupat. Podmínky se tak budou zlepšovat a zlepšovat, protože na začátku noci se nám mnoho perseid schová pod obzor. Později uvidíme meteory vylétat na všechny strany od rodného souhvězdí. V Perseovi jsou ovšem dráhy meteorů nejkratší. Čím dál od Persea se meteor na obloze objeví, tím větší délky zpravidla dosahuje. Vyberte se tedy libovolný úsek oblohy, dívat se ale přímo do Persea není to nejlepší.

Pokud vydržíte pod oblohou až do svítání, budete odměněni pohledem na vycházející Jupiter, Mars a Merkur nad severovýchodním obzorem. Pak již vyjde Slunce a za ním se na již modrou oblohu vyhoupne i Měsíc.

Další roje

Situace na obloze je ale složitější, než se může zdát. Většina meteorů, které uvidíte, budou skutečně Perseidy. Dalšími 15-20 meteory za hodinu přispěje další meteorický roj - Delta Aquaridy, který na začátku srpna také dosáhl svého maxima. Meteory tohoto roje zdánlivě vylétají z oblasti hvězdy Skat v souhvězdí Vodnáře. Obecně se jako datum maxima udává noc z 29. na 30. července, ovšem Delta Aquaridy se od ostatních rojů odlišují tím, že nemají příliš ostré maximum. Místo toho se jejich počet stabilně drží na hodnotě kolem 15-20 kousků za hodinu od konce července až do poloviny srpna.

Prach ve vesmíru, který meteory způsobuje, se nevyskytuje jen na pravidelných drahách, ale i zcela náhodně. Část meteorů, které na obloze spatříte, nebudou tedy patřit ani k jednomu roji. Zábavnou aktivitou je protahovat si dráhu meteoru zpět a zkoušet si určt z jakého souhvězdí daný meteor pomyslně vylétl. Z Persea? Z Vodnáře? Odjinud?

Krása meteorů je v tom, jak jsou úžasně přístupné. Stačí neozbrojené oko a tmavé nebe bez mraků. Pro pohodlí spacák, pro výdrž kafe a můžete se kochat. Přejeme jasné nebe!

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: autor

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907