Obě měly za úkol zabránit třetí světové válce a obě stály u kolébky nové rodiny mezikontinentálních raket – a dosáhly mnohem větší slávy v oblasti kosmických letů než jako zbraňové systémy
Moderní americká raketa Centaur patří do rodiny raket Atlas
Mezikontinentální rakety Atlas a R-7 byly plně poplatné době svého vzniku: důraz se kladl na co nejvyšší spolehlivost a velmi rychlé uvedení do provozu. Ovšem na operační záležitosti se nebral ohled; dnes mezikontinentální rakety využívají skladnější tuhá paliva – a umožňují odpal v řádu sekund od vyhlášení poplachu.
Hrozba zničení světa (vyšlo 4. září)
Úspěchy i selhání (vychází 8. září)
Legendární „sedmička“ (vyšlo 12. září)
Která byla lepší? (vyšlo16. září)
ATLAS D
Z krátkodobého hlediska byl rozhodně lepší Atlas, protože se dočkal více než stovky operačně nasazených kusů. Sovětský nosič se mohl i přes značnou spolehlivost a výkonnost pochlubit jen zlomkem tohoto množství a navíc byl kvůli dlouhé přípravě k odpalu pro vojenské účely zcela nevhodný. V dlouhodobém horizontu však vítězí R-7 a její nástupci. Avšak nikoliv jako zbraň, ale jako historicky nejpoužívanější kosmická raketa. Před pěti lety se dokonce dočkala nové rampy ve Francouzské Guyaně a letos na ni čeká další na novém ruském kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti.
R-7
Nesmazatelně se zapsala do historie tím, že v roce 1957 vynesla první družici Sputnik, ve verzích s horním stupněm pak o čtyři roky později na oběžnou dráhu Gagarina a dodnes (krom jiného) dopravuje kosmonauty na Mezinárodní kosmickou stanici. Atlas sice také dosud létá do vesmíru, ale s původní raketou má společné jen jméno. Zmizel typický přetlakový trup či odhazovací motory a perličkou zůstává, že v prvním stupni dnes využívá motory RD-180, jež jsou vyráběné v Rusku.
Válka REVUE SPECIÁL Jaderná válka
ZajímavostiZatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.
HistoriePalác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!
VesmírMlhovina v Andromedě
Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.
VálkaDomobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem
VědaZ DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.
