Mlhovina Koňská hlava: Oblak tmavého prachu na pozadí ionizovaného vodíku

15.07.2014 - Redakce


Reklama

Mlhovina Koňská hlava patří asi k nejlépe identifikovatelným útvarům na noční obloze. Známá také jako Barnard 33 byla poprvé zachycena na fotografické pláty koncem 19. století.

Červená barva pochází od vodíku ionizovaného blízkou hvězdou Sigma Orionis. Tmavá mlhovina Koňská hlava je jinak tvořena především tmavým prachem. Proudy plynu, které mlhovinu opouštějí, jsou důsledek silného magnetického pole. Světlé tečky jsou pak velmi mladé hvězdy v počátcích procesu zrodu.

Mlhovina je od nás vzdálena 1 500 světelných let a je součástí Mlhoviny v Orionu.

  • Zdroj textu:

    apod.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: Nigel Sharp (NOAO), KPNO, AURA, NSF

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907