Mohou mít planetky vlastní měsíce?

07.01.2015 - Michal Švanda


Reklama

Odpověď zní jednoduše: mohou, neboť z hlediska přírodních zákonů tomu nic nebrání. Zmíněné zákony – zejména pak zákon obecné gravitace – nekladou žádná omezení na velikosti těles, kolem kterých mohou obíhat jiné vesmírné objekty. Můžeme však diskutovat o stabilitě orbit takových objektů, neboť je gravitačně ovlivňuje nejen primární těleso, ale také Slunce, ostatní planety a další planetky v jejich okolí, přičemž může docházet i k těsným přiblížením.

TIP: Jedna planeta, dvě hvězdy: Častější systém, než jsme si mysleli

Označení „měsíc planetky“ však může být zavádějící, neboť tiše předpokládá, že druhé těleso bude výrazně menší než primární objekt. Pokud se ovšem jedná o planetky, nemusí jít vůbec o pravdivou predikci – gravitačně k sobě totiž mohou být vázána tělesa srovnatelných velikostí. V takovém případě se již znatelně „obíhají navzájem“, přesněji krouží kolem společného těžiště, které se nachází vně zmíněné dvojice. Astronomové tedy spíše než o planetkách s měsícem mluví o binárních planetkách (nebo dvojplanetkách), či dokonce o trojplanetkách (známe-li dva přirozené satelity).

První objevenou dvojplanetkou se v roce 1993 stala (243) Ida, u níž vědci na snímcích ze sondy Galileo prolétající okolo identifikovali měsíček Daktyl. Ke konci března 2014 jsme s určitostí znali 243 vícenásobných planetek, přičemž alespoň pět z nich prokazatelně představuje trojplanetky. Vzhledem k neúplnosti pozorování není v současnosti možné stanovit, kolik procent planetek je skutečně vícenásobných, avšak například i zjevně dvojité krátery na povrchu Měsíce a dalších těles dokazují, že se vícenásobné planetky vyskytují ve Sluneční soustavě běžně.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907