Moskva, to nejsou jen „nadýchané“ věžičky Kremlu a pravoslavných chrámů nebo betonová panelová architektura z dob komunistického režimu. Symbolem „nové“ Moskvy jsou mrakodrapy mezinárodního obchodního centra
Výstavba čtvrtě ze skal a oceli, někdy označované za „město ve městě“, byla schválena již roku 1992. Staveniště o rozloze okolo 60 ha leží na Krasnopresněnském nábřeží, asi 4 kilometry západně od Rudého náměstí, na místě dřívějších opuštěných továren. Celkový dohled nad stavbou vykonává architektonické studio č. 6 pod vedením Gennadije Siroty, ale každá stavba má vlastního architekta i investora. Od centra za celkovou odhadovanou cenu 12 miliard dolarů si vláda slibuje vytvoření obchodní, nákupní a zábavní čtvrti, ve které se má každou chvíli pohybovat (ať už pracovně či na návštěvě) mezi dvěma až třemi sty tisíci lidí.
Stavby, které v obchodním centru vznikají, jsou převážně mrakodrapy. Jednou z výjimek a zároveň nejstarší budovou je Expocentrum, výstaviště z roku 1977, jehož rekonstrukce a přestavba skončila v roce 2008.
První dokončenou stavbou byla Věž 2000, třicetipatrová kancelářská budova dokončená koncem roku 2001 po pěti letech výstavby. Stojí na jižním – tedy opačném – břehu řeky a s hlavním areálem centra ji spojuje více jak dvěstěmetrový most Bagration, pojmenovaný po rusko-gruzínském generálu z dob napoleonských válek a otevřeném v roce 1997, při 850. výročí založení Moskvy.
Nejvyšší stavbou je zatím rozestavěný východní mrakodrap z dvojice Věží federace s anténou, která má dosáhnout výšky 509 m a stát se tak nejvyšší stavbou v Evropě. Kompletně hotová je západní věž, obsahující šedesát tři pater.
Zatím však status nejvyšší stavby Evropy i moskevského centra zůstává mrakodrapu Mercury Tower, dostavenému letos a dosahujícímu výšky 339 metrů při pětasedmdesáti patrech. Poněkud nezvykle působí měděné opláštění budovy, které jí dává zvláštní, načervenalý lesk.
Dokončení celého komplexu je záležitostí příštích let, bude záležet i na dalších zdrženích, které – ať už vinou problémů technických nebo finančních – stavbu postihují. Zatím pouze v plánu je také dokončení stanice metra, které mají komplex obsluhovat, a stavba vysokorychlostních tratí na obě moskevská letiště.
ZajímavostiGeotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)
HistorieCo se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)
VědaPerleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, Honzach, CC BY-SA 4.0)