Mount Rushmore: Nejslavnější sousoší vytesané do skály

01.06.2013 - Marek Telička

V minulém století byly do skály hory Mount Rushmore vytesány obří portréty čtyř amerických prezidentů. Symbol hrdosti bílých Američanů zároveň urazil původní obyvatele


Reklama

V roce 1923 přišel historik Doane Robinson s myšlenkou obřího sousoší symbolizujícího historii USA, které by v regionu Black Hills (americký stát Jižní Dakota) povzbudilo turistický ruch. O rok později přesvědčil Robinson sochaře Gutzona Borgluma, aby se záměru ujal a společně vybrali jako nejvhodnější místo skálu Mount Rushmore. Po dlouhých vyjednáváních získal projekt požehnání amerického kongresu. Mezi říjnem 1927 a březnem 1941 vysekal Gutzon Borglum se 400 dělníky ve skále 18 metrů vysoké hlavy čtyř amerických prezidentů – George Washigtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – kteří byli vybráni díky vlivu, jež měli na uchování státu a rozšíření jeho teritoria.

Borglum zemřel v březnu 1941 na embolii a vůdčí úlohu v projektu nakrátko převzal jeho syn Lincoln Borglum, který chtěl dokončit otcův záměr vysochat prezidentské postavy od hlavy až po pás. Nedostatečné finanční prostředky se ovšem v říjnu 1941 postaraly o zastavení prací, které celkově přišly na bezmála milion amerických dolarů. Pro projekt takové velikosti je pozoruhodné, že při jeho realizaci sice došlo k několika zraněním, ale k žádnému úmrtí.

Monument je pýchou mnoha bílých Američanů, ale potomkům původních severoamerických obyvatel je trnem v oku. Skála totiž dříve patřila Lakotským Siouxům a i dnes je příslušníky tohoto kmene považována za posvátnou. Ačkoli smlouva z Fort Laramie (1868) mezi Siouxy a americkou vládou zajišťovala indiánům vlastnictví zdejší oblasti „na věky věků“, po Velké siouxské válce v letech 1876–77 jim naopak byla navěky odebrána.

Jako odpověď na Mount Rushmore je 13 kilometrů odtud od roku 1948 budován památník Crazy Horse, věnovaný stejnojmennému Lakotskému náčelníkovi. Památník Crazy Horse budovaný Lakotskými Siouxy se má stát největší sochou na světě. Plánovaná šířka je 195 metrů a výška 172 metrů. Indiánští iniciátoři stavby, která se má stát největší sochou na světě, odmítají jakoukoli finanční podporu státu, i když postava indiánského válečníka sedícího na koni má k dokončení stále velmi daleko.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907