Možná máme Philae: Snímky ukazují pět nadějných možností

12.06.2015 - Martin Reichman

Snímky pořízené sondou Rosettou ukazují pět objektů, které by mohly představovat ztracený modul Philae


Reklama

Výsadkový vědecký modul Philae, který přistál 12. listopadu na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, se ani po 7 měsících nepodařilo objevit. Možná se ale blýská na lepší časy, vědci na snímcích pořízených mateřskou sondou Rosettou objevili pět objektů, které by mohly představovat ztracený modul.

Divoké přistání

Philae původně přistála v oblasti označované jako Agilkia, poté co se nepodařilo uchycení pomocí harpun, modul absolvoval několik skoků, aby nakonec o dvě hodiny později přistál v místě zvaném Abydos.

Dvouhodinový neplánovaný transfer z místa přistání se díky kamerám OSIRIS a NAVCAM podařilo zmapovat. Místo finálního dosednutí Philae ale žádný ze snímků neukázal. Snímky pořízené samotným modulem ukazují, že se nachází v členitém a na poměrně stinném místě, což hledání po metr velké Philae rozhodně neusnadňuje.

Kde je Philae?

Pomoc v pátrání měl přinést nástroj CONSERT (COmet Nucleus Sounding Experiment by Radio-wave Transmission). Toto zařízení bylo původně určeno k průzkumu jádra komety pomocí rádiových vln a v principu funguje podobně jako tomografie. Přístroj pracuje v páru, jedna jeho část je umístěna na Rosettě a druhá na Philae. V době kdy se Rosetta nacházela na protilehlé straně komety, vyslala rádiový signál, který poté proniknul jádrem a Philae jej zaznamenala. Na základě analýzy signálu se inženýrům z institutu Maxe Plancka podařilo vyznačit eliptickou oblast 16×160 metrů, v níž by se měla Philae nacházet.

Vyznačenou oblast poté zmapovala Rosetta a následná analýza snímků ukázala pět objektů, které by mohly představovat ztracený modul. Bohužel důvod k oslavě to zatím není. Rosetta oblast mapovala z výšky 18 kilometrů a z této vzdálenosti odpovídá rozlišení její kamery OSIRIS 34 centimetrům na jeden pixel. Philae tak na snímku měla velikost pouhých 3 pixelů

Druhou špatnou zprávou je, že objevené objekty se nachází mimo původně vyznačenou oblast, i když jeden z nich se nachází blízko jejímu okraji.

Naděje žije

Definitivní rozuzlení by přinesly pouze nové snímky s vyšším rozlišením, což však v současné době není možné. Jak se kometa přibližuje Slunci, její aktivita stoupá a průzkum v malé výšce by mohl být pro Rosettu riskantní.

Ve hře jsou tak minimálně dva možné scénáře – s dostatkem slunečního záření se Philae probudí a ohlásí svou polohu své mateřské sondě. Vědci tuto možnost stále nevylučují a propočty z posledních týdnů naznačují, že se Philae těší zhruba hodině a půl slunečního svitu denně. To sice nestačí na úplné oživení modulu, k odeslání signálu o poloze by to ale stačit mělo.

Druhou možností je, že k autonomnímu probuzení Philae nedojde a pátrání po modulu se opět rozjede až v okamžiku, kdy se kometa začne vzdalovat Slunci a její aktivita nebude pro Rosettu ohrožující. Tento scénář ale předpokládá, že se kometa s vzrůstající teplotou povrchu nerozpadne, případně že aktivita komety nezničí ztracený modul.

Ve hře je pochopitelně i třetí, nejméně žádoucí scénář, podle kterého se nikdy nedozvíme, kde Philae nakonec skončila. Nezbývá než doufat, že se nenaplní. Byla by to totiž obrovská škoda.

Reklama

  • Zdroj textu:

    esa.int

  • Zdroj fotografií: ESA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907