Mramor a žula: Velkolepé moskevské podzemí

12.12.2013 - Richard Guryča

Moskevské metro není největší ani nejstarší, drží však rekord v počtu přepravených lidí – denně ho využije osm až devět milionů cestujících. Měří téměř 306 km a jezdí na 12 linkách se 185 stanicemi


Reklama

Většina linek směřuje z okrajových čtvrtí města do centra, jedna je okružní. Pod centrem metropole jsou tunely raženy až 90 m pod zemí, v úsecích na sídlištích se však příliš hluboko pod zem nepouštěli. Ve středu města byly tunely metra koncipovány rovněž jako úkryty při bombardování.

Pro moskevské metro je typická honosná a velkolepá architektura jednotlivých stanic: nechybí mramor, žula, bohaté mozaiky a reliéfy. Charakteristickým znakem podzemní dráhy v ruské metropoli je rovněž poměrně značná vzdálenost mezi jednotlivými stanicemi – v průměru téměř dva kilometry. Cestující dopravuje na jednotlivých linkách více než čtyři tisíce vozů.

TIP: Královny podzemí: Které metro má více nej? V Moskvě nebo v New Yorku?

Přestože první plány podzemního dopravního systému v Moskvě vznikly už na přelomu 19. a 20. století, začala jeho výstavba až v roce 1932. První vlak vyjel na podzemní trať 6. února roku 1935, slavnostní otevření první linky se odehrálo 15. května téhož roku. Existují dosud nepotvrzené pověsti o údajném tajném paralelním metru, spojujícím Kreml se sídlem KGB a s generálním štábem armády. Čas od času se v podzemí objevují dosud neznámé chodby a bunkry ústící do systému metra, které pravděpodobně vznikly za Stalinovy éry.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Laločníci na korálovém útesu

Věda
Reklama
Historie

7335 (1989 JA) patří do tzv. Apollonovy skupiny planetek – tak se nazývají vesmírné objekty obíhající kolem Slunce, jež v periodických intervalech míjejí oběžnou dráhu Země.

Vesmír

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907