Mravenec z pouště Namib dokáže přežít 50stupňový písek

29.04.2013 - Michal Černý

<p>Podobně jako testovaný muž, i krysa byla svého času na rozkoši záhy závislá – dopřávala si ji až 700× za hodinu</p>

Podobně jako testovaný muž, i krysa byla svého času na rozkoši záhy závislá – dopřávala si ji až 700× za hodinu


Reklama

Oranžové písečné duny se v poušti Namib zvedají do výšky až dvou stovek metrů a jsou zdánlivě bez života. Stačí se však po ránu projít mezi dunami a záhy se objeví drobní obyvatelé pouště, hlavně malí ještěři, brouci a další hmyz. Po písku mimo jiné pobíhají i poměrně velcí, pestře zbarvení mravenci Camponotus detritus. Tento druh se vyskytuje pouze zde, v extrémně suchých částech pouště Namib a je dobře přizpůsoben k životu v nehostinném prostředí. Mravenci jsou totiž schopní rychle absorbovat vlhkost, nahromadit ji v těle a díky omezené ventilaci si ji dlouho udržet. Pobíhají po horkém písku i v teplotách blížících se 50 °C. Tvoří kolonie až o několika tisících jedinců, kteří žijí v norách poměrně mělko pod povrchem dun.  Jsou to všežravci, kteří se živí nektarem, semeny, mršinami i trusem zvířat.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Michal Černý

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907