Reklama


Muž, který poručil dešti: První umělý déšť v Praze

24.01.2015 - redakce 100+1

Před více než padesáti lety dostal za úkol vytvořit umělý déšť. A v roce 1963 se to inženýru Františku Pustinovi skutečně povedlo. Jeho výzkum světového významu však nakonec zůstal ve stínu událostí Pražského jara


Reklama

První polovinu profesní dráhy zasvětil František Pustina lesnictví, ve druhé pak působil jako vodohospodář, přičemž začal vskutku ambiciózním úkolem – v roce 1961 byl pověřen vyvoláním umělých atmosférických srážek.

3. července 1963 se od země opravdu odlepil sportovní letoun, aby vystoupal do předepsané výšky 1 400–1 900 metrů. Na křídlech nesl šest hořáků, z nichž mělo letadlo infikovat jeden mrak jodidem stříbrným. Každá pochodeň hořela asi dvě minuty, dým nasával stoupavý proud a vtahoval jej do oblaku. A náhle zapršelo – umělé srážky padaly rovnou do vodní nádrže Klíčavy na Křivoklátsku.

Z úspěšného pokusu se nakrátko stala senzace a všechny stránky tehdy plnily titulky: „Pustina se rozhodl poručit přírodě!“

Vhodná mračna

Pokusy s ovládnutím počasí přitom začaly již během druhé světové války. Tehdy velitelé armád doufali, že když poručí přírodě, získají navrch zejména v leteckých bitvách. Teoretické znalosti sice existovaly, ale praxe dost pokulhávala. Situaci změnil až pokus inženýra Pustiny a mladých fyziků z Akademie věd. V Československu však mělo vyvolání srážek zcela jasný a praktický význam: navýšit stav vody v nádržích, aby bylo v případě potřeby odkud čerpat

„Poručení dešti“ pak probíhalo poměrně složitě. K vytvoření umělých srážek byly především nutné vhodné, tzv. smíšené mraky, které při teplotách pod bodem mrazu zadržují ledové krystalky, vodní páru a přechlazené ledové kapičky. Aby vznikla průměrná dešťová kapka, musí se těchto kapiček spojit zhruba půl milionu. V jedné kapce jich ale může být až desetkrát tolik.

Experiment světového významu

Napětí par nad krystaly ledu je menší než nad kapičkami, takže se voda na ledových krystalech sráží. K tomu je ovšem nezbytná přítomnost těchto krystalů v dostatečném množství. František Pustina proto do mraku přidal jodid stříbrný s podobnou strukturou, jakou mají krystaly ledu. Zmíněný mrak přitom spadal do kategorie Cumulus congestus; šlo tedy o typický letní oblak s tmavým spodkem a s horní částí prozářenou sluncem.

O převratnosti Pustinova objevu svědčí i fakt, že se dnes bouřky stejným způsobem vyvolávají například v Číně nebo v Izraeli. U nás však byly výsledky mnohaletého výzkumu zcela zastíněny událostmi Pražského jara, které měly kromě vědecké oblasti dramatický dopad i na Pustinův rodinný život. Jeho žena byla tou dobou navštívit příbuzné ve Švédsku, odkud se pak se synem nemohla vrátit, zatímco Pustina zůstal s druhým synem u nás. Ani opakovaným žádostem o shledání rodiny úřady nevyhověly, a manželé se tak znovu setkali až po dvaceti letech.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907