Může existovat život na Ceresu? Odpovědi hledá sonda Dawn

23.12.2014 - Martin Reichman

Trpasličí planeta Ceres je obrovskou zásobárnou vody, jinak ale představuje velkou neznámou. Změnit by to měla sonda Dawn, která k Ceresu zanedlouho dorazí


Reklama

Trpasličí planeta Ceres je největším objektem v pásu planetek nacházejících se mezi Marsem a Jupiterem. Jejím objevitelem byl již v roce 1801 italský matematik a astronom Giuseppe Piazzi. Prakticky až do poloviny 19. století byl Ceres považován za planetu, teprve v 50. letech 19. století, kdy objevů planetek kvapem přibývalo, začal být spolu s ostatními podobnými tělesy považován za pouhou planetku. V roce 2006 byl Ceres spolu s Plutem a transneptunickým tělesem Eris zařazen do nově vytvořené kategorie trpasličích planet.

Život na Ceresu?

Z hlediska možného života v pozemské podobě se Ceres příliš neliší od Jupiterova měsíce Europy nebo Saturnova Encelada, v některých ohledech by jeho podmínky mohly být pro život dokonce příznivější. Trpasličí planeta měří přibližně 950 kilometrů v průměru a má obrovské zásoby vody - odhaduje se, že voda v různém skupenství tvoří až 40% jeho objemu. Je tvořen kamenným jádrem s vodním ledovým pláštěm, jehož tloušťka se odhaduje na 60 až 120 km.

Přestože je jeho povrch pokrytý ledem, dostává se mu relativně dost sluneční energie, od naší hvězdy jej dělí 2,8 astronomických jednotek (AU), tedy zhruba 420 milionů kilometrů (Europa a Enceladus jsou od Slunce mnohem dál, Jupiterův měsíc od Slunce dělí 5,2 AU a Enceladus dokonce 9 AU).

Až 5× více vody než na Zemi

Jednou z nezodpovězených otázek je, zda na Ceresu existuje voda i v kapalné podobě. V případě Europy a Encelada víme, že se o jejich vnitřní teplo starají slapové síly, které brání zamrznutí podpovrchových oceánů. U Ceresu to zatím nevíme, astronomové se ale domnívají, že by i na této trpasličí planetě mohl existovat podpovrchový kapalný oceán. Na počátku tohoto roku u něj totiž vědci zaznamenali podobné gejzíry, jako na Saturnově měsíci Enceladu

Odpovědi nejen na tyto otázky by měla přinést sonda Dawn, která k Ceresu míří a která by se k němu měla přiblížit na počátku března.

  • Zdroj textu:

    NASA, ESA

  • Zdroj fotografií: Parker, McFadden

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907