Může jeden sáček rýže skrývat pět tisíc litrů vody?

06.06.2013 - Marek Telička

Tušíte, kolik je potřeba vody, aby se zaplnil váš stůl s nedělním obědem? Abychom například dostali jeden kilogram rýže, je nutné pro zavlažování dodat až pět tisíc litrů vody. To je víc, než spotřebuje většina západních domácností za týden

<p>Když Mathildu zatkli Němci, gestapo jí dalo na vybranou – buď smrt, nebo práci dvojitého agenta. Vybrala si to druhé a pomohla Němcům rozbít její odbojovou skupinu.</p>

Když Mathildu zatkli Němci, gestapo jí dalo na vybranou – buď smrt, nebo práci dvojitého agenta. Vybrala si to druhé a pomohla Němcům rozbít její odbojovou skupinu.


Reklama

A to jde jen o sáček rýže. Tisíc litrů je potřeba pro vypěstování jednoho kila pšenice; 11 000 litrů pro růst takového množství trávy, kterou spotřebuje kráva, aby přibrala o sto gramů. Dva až čtyři tisíce litrů je nutných, aby se kravské vemeno naplnilo jedním litrem mléka. Kilo cukru dostanete, když dodáte tři tisíce litrů vody, a rekordní je její spotřeba pro vypěstování jednoho kila kávy – 20 000 litrů. Když se na to podíváte v menším měřítku, můžete říct, že každá lžička cukru, kterou si přidáte do osminkového šálku kávy, vyžaduje padesát takových šálků vody, aby bylo cukr možné vypěstovat.

Z tohoto hlediska se dá říct, že typický občan vyspělého státu (v to jednoznačně počítejte i Českou republiku) denně ve formě jídla a pochutin spotřebuje stonásobek vlastní hmotnosti ve formě vody. Oblečení k tomu jen přidává další litry. Vodou, kterou potřebujete pro vypěstování 250 gramů bavlny, z níž je možné zhotovit jedno tričko s krátkým rukávem, by bylo možné naplnit 25 van. Ekonomové mluví o vodě, která je v pěstování a zpracování mezinárodně obchodovaných výrobků vázána, jako o vodě „virtuální“. Souhrn obchodu se odhaduje na zhruba tisíc kubických kilometrů vody ročně, což reprezentuje dvacetinásobek toku řeky Nil. Téměř desetina veškeré vody použité k zavlažování plodin vstupuje do mezinárodního obchodu s virtuální vodou. Voda tak putuje v množství a na vzdálenosti, které jsou mimo nejdivočejší představy všech vodohospodářských inženýrů.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907