Může jeden sáček rýže skrývat pět tisíc litrů vody?

A to jde jen o sáček rýže. Tisíc litrů je potřeba pro vypěstování jednoho kila pšenice; 11 000 litrů pro růst takového množství trávy, kterou spotřebuje kráva, aby přibrala o sto gramů. Dva až čtyři tisíce litrů je nutných, aby se kravské vemeno naplnilo jedním litrem mléka. Kilo cukru dostanete, když dodáte tři tisíce litrů vody, a rekordní je její spotřeba pro vypěstování jednoho kila kávy – 20 000 litrů. Když se na to podíváte v menším měřítku, můžete říct, že každá lžička cukru, kterou si přidáte do osminkového šálku kávy, vyžaduje padesát takových šálků vody, aby bylo cukr možné vypěstovat.

Z tohoto hlediska se dá říct, že typický občan vyspělého státu (v to jednoznačně počítejte i Českou republiku) denně ve formě jídla a pochutin spotřebuje stonásobek vlastní hmotnosti ve formě vody. Oblečení k tomu jen přidává další litry. Vodou, kterou potřebujete pro vypěstování 250 gramů bavlny, z níž je možné zhotovit jedno tričko s krátkým rukávem, by bylo možné naplnit 25 van. Ekonomové mluví o vodě, která je v pěstování a zpracování mezinárodně obchodovaných výrobků vázána, jako o vodě „virtuální“. Souhrn obchodu se odhaduje na zhruba tisíc kubických kilometrů vody ročně, což reprezentuje dvacetinásobek toku řeky Nil. Téměř desetina veškeré vody použité k zavlažování plodin vstupuje do mezinárodního obchodu s virtuální vodou. Voda tak putuje v množství a na vzdálenosti, které jsou mimo nejdivočejší představy všech vodohospodářských inženýrů.