Můžeme zjistit přesné stáří vesmíru?

21.06.2014 - Michal Švanda


Reklama

Stáří vesmíru neumí vědci změřit přímo. Kosmologické modely (tedy modely zabývající se vznikem, vývojem a strukturou vesmíru) však dávají předpovědi současného stavu měřitelných veličin (např. teploty reliktního záření), které jsou srovnávány se skutečným měřením. Model s maximální shodou se považuje za nejlepší dostupný popis reality a stáří zjištěné z modelu pak za stáří vesmíru. Nejspolehlivější indikátor představuje reliktní záření, pozůstatek období následujícího krátce po Velkém třesku.

Podle platného kosmologického modelu byl vesmír po Velkém třesku zaplněn hustým a horkým plazmatem. Fotony se neustále srážely s volnými elektrony a neprůhledný vesmír se nacházel v termodynamické rovnováze; 379 tisíc let po Velkém třesku však teplota rozpínajícího se vesmíru klesla přibližně na 3 000 K, přičemž se volné elektrony spojily s jádry a vytvořily stabilní atomy vodíku a helia. Tímto okamžikem se vesmírná látka stala pro záření průhlednou – záření se oddělilo od látky. Původní záření od té doby v důsledku rozpínání vesmíru chladne. Kosmologické výpočty provedené po druhé světové válce odhadovaly teplotu tohoto pozaďového všudypřítomného všesměrového záření na 5–10 K, a podle Planckova zákona by tedy mělo vyzařovat především v mikrovlnné oblasti spektra.

První experimentální indicie, jež naznačují změření tohoto fenoménu, se datují do 50. let minulého století; úspěšné cílené měření dedikovaným přístrojem prováděné A. Penziasem a R. Wilsonem v letech 1964–1965 bylo v roce 1978 odměněno Nobelovou cenou za fyziku. Teplota reliktního záření činí podle současných měření 2,72548±0,00057 K, nalezneme ho na celé obloze a lokální odchylky od všesměrovosti vypovídají o nehomogenitách v raném vesmíru. To odpovídá stáří vesmíru 13,8 miliardy let. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2013

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907