Můžeme zjistit přesné stáří vesmíru?

21.06.2014 - Michal Švanda


Reklama

Stáří vesmíru neumí vědci změřit přímo. Kosmologické modely (tedy modely zabývající se vznikem, vývojem a strukturou vesmíru) však dávají předpovědi současného stavu měřitelných veličin (např. teploty reliktního záření), které jsou srovnávány se skutečným měřením. Model s maximální shodou se považuje za nejlepší dostupný popis reality a stáří zjištěné z modelu pak za stáří vesmíru. Nejspolehlivější indikátor představuje reliktní záření, pozůstatek období následujícího krátce po Velkém třesku.

Podle platného kosmologického modelu byl vesmír po Velkém třesku zaplněn hustým a horkým plazmatem. Fotony se neustále srážely s volnými elektrony a neprůhledný vesmír se nacházel v termodynamické rovnováze; 379 tisíc let po Velkém třesku však teplota rozpínajícího se vesmíru klesla přibližně na 3 000 K, přičemž se volné elektrony spojily s jádry a vytvořily stabilní atomy vodíku a helia. Tímto okamžikem se vesmírná látka stala pro záření průhlednou – záření se oddělilo od látky. Původní záření od té doby v důsledku rozpínání vesmíru chladne. Kosmologické výpočty provedené po druhé světové válce odhadovaly teplotu tohoto pozaďového všudypřítomného všesměrového záření na 5–10 K, a podle Planckova zákona by tedy mělo vyzařovat především v mikrovlnné oblasti spektra.

První experimentální indicie, jež naznačují změření tohoto fenoménu, se datují do 50. let minulého století; úspěšné cílené měření dedikovaným přístrojem prováděné A. Penziasem a R. Wilsonem v letech 1964–1965 bylo v roce 1978 odměněno Nobelovou cenou za fyziku. Teplota reliktního záření činí podle současných měření 2,72548±0,00057 K, nalezneme ho na celé obloze a lokální odchylky od všesměrovosti vypovídají o nehomogenitách v raném vesmíru. To odpovídá stáří vesmíru 13,8 miliardy let. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907