Na lovu bizonů: Skok vstříc smrti

01.05.2015 - redakce 100+1

Head-Smashed-In Buffalo Jump představuje jednu z nejstarších, nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných lokalit, jež ilustrují techniky dávných lovců. Masy bizonů se z tamního srázu po tisíce let řítily vstříc smrti, a umožňovaly tak indiánům přežít kruté zimy


Reklama

Památka, jejíž název se do češtiny překládá jako „skok, kde si bizoni rozbíjeli hlavy“, je doslova nasáklá krví. Pod jedenáctimetrovým srázem přišlo o život nespočet bizonů, které lovci zahnali až ke smrtelnému pádu. Indiánské kmeny Černonožců využívaly útes na jihovýchodě dnešní Alberty už v dobách, kdy se jinde teprve rodily první velké civilizace. Svědčí o tom kosterní pozůstatky bizonů nalezené pod srázem, jejichž stáří badatelé odhadují téměř na šest tisíc let. Technika lovu se přitom prakticky v nezměněné formě udržela až do konce 19. století.

Ráj a zásoby

Západně od útesu se nacházejí rozsáhlé přírodní pastviny s dostatečným zdrojem vody a s velkým množstvím trávy, která zůstává svěží i na podzim. Pro bizony šlo doslova o ráj a pro indiánské lovce to zase znamenalo jistotu zásob masa na celou zimu. Samotná lovecká technika nepostrádala důmyslnost a vyžadovala i značné dovednosti. Mladí muži dokázali dokonale napodobit bečení ztraceného telete a přilákat tak stádo. Následně jej za vytrvalého křiku a mávání látkami hnali po cestě vedoucí ke srázu. Zvířata nucená běžet k útesu se v poslední chvíli pokoušela zastavit, ale pronásledující dav je nakonec přinutil ke skoku.

Pod srázem již čekali další lovci, kteří zvířata dobíjeli. Maso se pak krájelo na tenké pruhy a sušilo se na speciálních stojanech na slunci. Velké kosti indiáni drtili a získávali z nich výživnou dřeň.

V hledáčku vědců

Lokalita Head-Smashed-In Buffalo Jump zaujala archeology poprvé roku 1938 a systematické vykopávky zahájili badatelé o 22 let později. Pod srázem se v hloubce až jedenácti metrů pod povrchem našla kromě kostí i řada loveckých artefaktů – především opracovaných kamenů, šipek, ale také nožů a sekyr z doby okolo roku 3600 př. n. l.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907