Na oběžné dráze Marsu začíná být plno: Mohou se sondy srazit?

06.05.2015 - Martin Reichman

Na oběžné dráze Marsu nyní operuje pětice sond, což je více, než kdykoli v minulosti. Hrozí sondám srážka?


Reklama

Ve srovnání s orbitální superdálnicí Země působí oběžná dráha Marsu jako zapomenutá lesní pěšinka. Kolem naší planety krouží více než tisíc nejrůznějších sond a satelitů a mnoho dalšího, dnes již nefunkčního haraburdí. Uřídit pět sond na orbitu Marsu by tedy nemělo být složité. Přesto odborníci z JPL varují, že určitá možnost kolize existuje.

Aktuálně se na oběžné dráze pohybuje pět aktivních sond – indická Mars Orbiter Mission (MOM), evropská Mars Express, a sondy Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN), Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), které k rudé planetě vyslala NASA. Určité nebezpečí ale představuje i dávno nefunkční Mars Global Surveyor.

Řízení letového provozu

Problémem podle JPL není ani tak počet sond, jako jejich oběžné dráhy. Vzhledem k vědeckému zaměření sond se v určitých okamžicích mohou jejich dráhy křížit. Největší nebezpečí hrozí od sondy MAVEN, která studuje horní vrstvy atmosféry a pohybuje se v různých výškách.

Kvůli zajištění bezpečnosti jsou všechny sondy spravovány z centra JPL v Pasadeně. Zde se také sbíhají informace o aktuálních pozicích a dalších telemetrických údajích sond. Počítačové simulace ale pracují s přesností asi 1,5 kilometru v případě předpovědi na několik dnů dopředu. Delší předpovědi pracují ještě s větší odchylkou.

V případě nutnosti jsou trajektorie sond upravovány, přestože se nakonec ukáže, že změna kurzu vlastně nebyla nutná. Naposled se tak stalo letos v lednu, kdy hrozila kolize sond MAVEN a MRO.

Reklama

  • Zdroj textu:

    jpl.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907