Na oběžné dráze Marsu nyní operuje pětice sond, což je více, než kdykoli v minulosti. Hrozí sondám srážka?
Ve srovnání s orbitální superdálnicí Země působí oběžná dráha Marsu jako zapomenutá lesní pěšinka. Kolem naší planety krouží více než tisíc nejrůznějších sond a satelitů a mnoho dalšího, dnes již nefunkčního haraburdí. Uřídit pět sond na orbitu Marsu by tedy nemělo být složité. Přesto odborníci z JPL varují, že určitá možnost kolize existuje.
Aktuálně se na oběžné dráze pohybuje pět aktivních sond – indická Mars Orbiter Mission (MOM), evropská Mars Express, a sondy Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN), Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), které k rudé planetě vyslala NASA. Určité nebezpečí ale představuje i dávno nefunkční Mars Global Surveyor.
Problémem podle JPL není ani tak počet sond, jako jejich oběžné dráhy. Vzhledem k vědeckému zaměření sond se v určitých okamžicích mohou jejich dráhy křížit. Největší nebezpečí hrozí od sondy MAVEN, která studuje horní vrstvy atmosféry a pohybuje se v různých výškách.
Kvůli zajištění bezpečnosti jsou všechny sondy spravovány z centra JPL v Pasadeně. Zde se také sbíhají informace o aktuálních pozicích a dalších telemetrických údajích sond. Počítačové simulace ale pracují s přesností asi 1,5 kilometru v případě předpovědi na několik dnů dopředu. Delší předpovědi pracují ještě s větší odchylkou.
V případě nutnosti jsou trajektorie sond upravovány, přestože se nakonec ukáže, že změna kurzu vlastně nebyla nutná. Naposled se tak stalo letos v lednu, kdy hrozila kolize sond MAVEN a MRO.
jpl.nasa.gov
VědaMezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHO, CC0)
HistorieTraduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard Ender, CC0)