Nalezen největší zlutý hyperobr. Je 1300× větší než Slunce

24.03.2014 - Petr Broža

Dosud největší nalezený žlutý hyperobr je 1300× větší než Slunce a září milionkrát jasněji. Tento vzácný objekt pomůže vědcům objasnit jednotlivé fáze života hvězd


Reklama

Naše Slunce je naprosto průměrná hvězda. Řadí se do kategorie žlutých trpaslíků a jde o hvězdu, jejíž kategorie ve vesmíru převažuje. Větší hvězdy, zvané obři, velebři a hyperobři, ať už modří nebo červení, jsou podstatně vzácnější a tvoří jen několik procent z celkového počtu hvězd.

Dosahuje k Saturnu

Ty největší dosahují stonásobku hmotnosti Slunce, největší dosud známá hvězdy mají hmotnost zhruba 250 sluncí a průměr 1500násobku průměru Slunce. Vědci z observatoře ESO v Chile objevili v polovině března monstrum, které dosahuje velikosti 1300násobku Slunce. To by nebylo tak zvláštní, kdyby nešlo o dvojhvězdu, jejíž jednotlivé složky se na svých oběžných drahách takřka dotýkají.

Větší z této polovice, HR 5171 A, je teprve dvanáctým žlutým hyperobrem, který byl kdy nalezen, a jde o jednu z největších hvězd vůbec – na pomyslném žebříčku se nachází kolem desátého místa – je o 50 % větší než dobře známý červené veleobr Betelgeuze ze souhvězdí Oriona. Kdybychom umístili HR 5171 do našeho solárního systému, sahaly by její hvězdné složky až za oběžnou dráhu Saturnu!

Vzácný úkaz

Dobrá, je to velká hvězda, ale ne největší známá. Co je tedy na ní tak významného? Jednak jde o největšího nalezeného žlutého hyperobra a jednak jsou žlutí obři velmi vzácní. Velké hvězdy jsou obvykle modré – mladé a velmi horké objekty, nebo naopak červené – staré a chladné hvězdy, které se nacházejí na sklonku života. Podle všeho jsou zlutí obři tak vzácní, protože jde o stadium, které na krátkou dobu následuje červenou superobří fázi – snad jen na několik tisíc let.

HR 5171 je od nás vzdálena 12 000 světlených let, tedy dále, než většina hvězd, které můžete spatřit prostým okem – a přesto je viditelná. Za jasné noci ji objevíte v souhvězdí Kentaura. Lze očekávat, že za pár desítek let se její stav změní do jiné fáze a my budeme mít unikátní možnost sledovat její evoluci.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ESO



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ilustrace zachycuje, jak by mohlo vypadat těsné přiblížení hvězdy k černé díře, kde dochází k protahování hvězdy v silném gravitačním poli černé díry. Část hmoty je přitažena a sestupuje po spirále k černé díře, kde vytváří disk. Ve vzácných případech vzniká výtrysk (jet), který vystřeluje hmotu a záření v obou směrech podél rotační osy černé díry. (ilustrace: ESO, M.KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907