Napomohlo vzniku základních stavebních kamenů života vesmírné gama záření?

Nový výzkum přináší možnou odpověď na otázku, jak se v dávných meteoritech objevily aminokyseliny, které přinesly základní stavební kameny života na Zemi.

13.12.2022 - Stanislav Mihulka



Život na Zemi vznikl asi před 4 miliardami let. Odborníci se domnívají, že se na tom významně podepsaly meteority, které v mladé Sluneční soustavě velmi vydatně bombardovaly jednotlivé planety, Zemi nevyjímaje. Zásadní roli zřejmě sehrály především uhlíkaté chondrity, o nichž víme, že obsahují vodu a pestrou paletu organických látek.

Pro vědce nicméně zůstávalo záhadou, jak se v planetkách a meteoritech, které z nich vznikaly, objevily ony základní organické látky, z nichž se skládají biologické molekuly. Zajímavé vysvětlení nabízí tým, který vedla astrobioložka a kosmochemička Yoko Kebukawaová z japonské Národní univerzity v Jokohamě. Její výzkum minulý týden zveřejnil odborný časopis ACS Central Science.

Jak vznikly aminokyseliny?

V předešlých experimentech si vědci ověřili, že klíčové organické látky, potřebné pro vznik biologických molekul, tedy především aminokyseliny, mohou vznikat reakcemi mezi jednoduchými organickými molekulami, jako je amoniak nebo formaldehyd. Aby k tomu ale mohlo dojít, musí být k dispozici kapalná voda a teplo.

Badatelé se domnívají, že potřebné teplo takovým reakcím v planetkách a meteoritech dodávalo vysokoenergetické gama záření, které vznikalo při rozpadech radioaktivních izotopů, jako je například hliník-26, o němž víme, že se vyskytuje v uhlíkových chondritech.

TIP: Život na Zemi možná nevznikl v hlubinách oceánu, ale v mělkých jezírcích

Kebukawaová a její kolegové proto uspořádali experiment, v rámci kterého rozpustili ve vodě formaldehyd a amoniak. Vzniklý roztok poté umístili do skleněných trubic, které ozařovali gama zářením, vytvořeným při rozpadu radioaktivního izotopu kobalt-60. Ve skleněných trubicích opravdu vznikla celá řada aminokyselin, přičemž jejich tvorba vzrůstala se zvyšující se dávkou gama záření.

Vědci odhadují, že ve slavném Murchinsonově meteoritu, který je učebnicovým příkladem uhlíkatého chondritu, by trvalo pouhých 1 000 až 10 000 let, než by gama záření z rozpadajících se radioizotopů vytvořilo pozorovaný obsah aminokyselin.


Další články v sekci