Narodil se Alfred Dreyfus

- redakce 100+1

<p>Alfred Dreyfus (1859 – 1935) byl francouzský důstojník, křivě obviněný a odsouzený za velezradu.</p>

Alfred Dreyfus (1859 – 1935) byl francouzský důstojník, křivě obviněný a odsouzený za velezradu.

9 . 10 . 1859

Reklama

Když se 9. října 1859 ve východofrancouzském městě Milhúzy narodil Alfred Dreyfus, nemohl ještě tušit, že právě osud domoviny rozhodne o jeho budoucím životě.

Přičlenění rodného Alsaska k Německému císařství motivovalo mladého Alfreda ke vstupu do armády, kde zažil úspěchy a současně utrpěl největší pohanu. Na základě zfalšovaných důkazů byl roku 1894 obviněn ze špionáže pro Německo. Klíčovým důkazem procesu byl rukopis dopisu doručeného na německou ambasádu, připisovaný Dreyfusovi, a přísaha jednoho svědka spiknutí. Rozsudkem vojenského soudu byl Dreyfus odsouzen na doživotí v kárnici na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guyaně a degradován.

Teprve po několika letech byl zjištěn skutečný autor dopisu a vyšla najevo i křivost přísahy korunního svědka. Ukázalo se, že za Dreyfusovým obviněním byla zainteresovaná armáda, konzervativní pravice, nacionalistické strany, royalisté, finanční a klerikální kruhy. Tito všichni využili obvinění židovského důstojníka k okázalé demonstraci svého patriotismu, glorifikace armády, antisemitských fobií, pomluvě republikánského systému. Tato událost, jež vstoupila do dějin jako tzv. Dreyfusova aféra, silně zasáhla francouzskou společnost.

TIP: Ženy špionky: Půvab ve službách rozvědky

Na Dreyfusovu obhajobu se postavila řada tehdejších osobností, mezi nimiž zaujal čelní postavení Émile Zola, který v otevřeném dopisu s legendárním názvem J´accuse! (Žaluji!) žádal o Dreyfusovo omilostnění. Omilostněn byl v obnoveném procesu v roce 1899 a plné rehabilitace se důstojník generálního štábu dočkal roku 1906.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907