Když se 9. října 1859 ve východofrancouzském městě Milhúzy narodil Alfred Dreyfus, nemohl ještě tušit, že právě osud domoviny rozhodne o jeho budoucím životě.
Přičlenění rodného Alsaska k Německému císařství motivovalo mladého Alfreda ke vstupu do armády, kde zažil úspěchy a současně utrpěl největší pohanu. Na základě zfalšovaných důkazů byl roku 1894 obviněn ze špionáže pro Německo. Klíčovým důkazem procesu byl rukopis dopisu doručeného na německou ambasádu, připisovaný Dreyfusovi, a přísaha jednoho svědka spiknutí. Rozsudkem vojenského soudu byl Dreyfus odsouzen na doživotí v kárnici na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guyaně a degradován.
Teprve po několika letech byl zjištěn skutečný autor dopisu a vyšla najevo i křivost přísahy korunního svědka. Ukázalo se, že za Dreyfusovým obviněním byla zainteresovaná armáda, konzervativní pravice, nacionalistické strany, royalisté, finanční a klerikální kruhy. Tito všichni využili obvinění židovského důstojníka k okázalé demonstraci svého patriotismu, glorifikace armády, antisemitských fobií, pomluvě republikánského systému. Tato událost, jež vstoupila do dějin jako tzv. Dreyfusova aféra, silně zasáhla francouzskou společnost.
TIP: Ženy špionky: Půvab ve službách rozvědky
Na Dreyfusovu obhajobu se postavila řada tehdejších osobností, mezi nimiž zaujal čelní postavení Émile Zola, který v otevřeném dopisu s legendárním názvem J´accuse! (Žaluji!) žádal o Dreyfusovo omilostnění. Omilostněn byl v obnoveném procesu v roce 1899 a plné rehabilitace se důstojník generálního štábu dočkal roku 1906.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)