Národní park Kanha: V království obřích koček

29.07.2015 - Vladimír Čech ml.

Park Kanha představuje jednu z nejnavštěvovanějších indických přírodních rezervací. Velký zájem vzbuzuje hlavně tamní populace tygra bengálského, avšak „pruhovaný“, jak se zde kočkovité šelmě přezdívá, rozhodně nepředstavuje jediné lákadlo, jež úchvatná lokalita nabízí


Reklama

Jeden z nejslavnějších indických národních parků se rozkládá na celkové ploše 1 949 km², leží v nadmořské výšce 600–900 m a vznikl 1. června 1955. Nejbližším větším městem je 164 km vzdálený Džabalpur ve státě Madhjapradéš. Z jeho malého zapadlého letiště se k parku dostanete zhruba za 3,5 hodiny „pohodlné“ cesty indickým venkovem.

Džungle jako z románu

Jakmile se člověk přenese přes mnohdy nesmyslné byrokratické procedury a probojuje se množstvím nedočkavců před vjezdem, naskytne se mu úchvatný pohled na zcela unikátní krajinu a její zvířecí obyvatele. Bažiny a nízké kopce střídají rozlehlé travnaté louky zvané dadary a typické salové lesy, jež tvoří dřevina Shorea robusta, která se jinak v Indii hojně těží. V oblasti se navíc vyskytuje na tisíc druhů kvetoucích rostlin.

Můžete tu žasnout nad skalnatými útesy, jež obývají levharti či medvědi pyskatí, a nechybí ani neprostupná džungle – přesně taková, jakou líčí Rudyard Kipling ve svém nejslavnějším díle. Ostatně není tajemstvím, že právě park Kanha se stal pro známého autora při psaní Knihy džunglí velkou inspirací. 

Tam, kde vládnou tygři

Chráněné území zasahuje hned do několika oblastí: do roku 1970 se rozkládalo pouze v předoindickém distriktu Mandla a později zahrnulo dalších 120 km² sousedního Balaghatu. V roce 1973 se pak celý park rozrostl do dnešní podoby. Lov divoké zvěře zakázali v chráněné oblasti již před 80 lety, výjimku tvořila pouze divoká prasata a ptactvo, kterého tu dnes žije na 300 druhů. K hlavním lákadlům patří možnost zahlédnout či vyfotografovat některý ze 43 druhů zdejších savců, přičemž se mnohé řadí mezi vzácné či ohrožené.

Skutečný poklad parku ovšem představuje tygr bengálský (Panthera tigris tigris). Ještě koncem 19. století žilo na světě kolem 50 tisíc těchto obřích kočkovitých šelem, jež dorůstají délky až 4 m (s ocasem) a váhy kolem 300 kg. Ztráta přirozeného prostředí a především útoky pytláků, kteří je lovili kvůli kostem a zubům využívaným v tradiční asijské medicíně, však tygry bengálské záhy dostaly na listinu ohrožených druhů. Právě v parku Kanha máte dnes ideální šanci spatřit největší kočkovitou šelmu ve volné přírodě. Při troše štěstí narazíte i na skutečnou místní celebritu a zároveň zřejmě nejfotografovanějšího tygra současnosti – dvanáctiletého samce Munnu.

Největší tuři i posvátné opice

Nicméně obdivovat tu můžete také další dravé šelmy, mezi nimiž dominují levharti, divocí psi dhoulové přezdívaní rudí vlci, hyeny žíhané, šakalové, vlci či medvědi pyskatí. Nutno však dodat, že zahlédnout medvěda nebo vlka znamená opravdovou vzácnost. Naopak téměř na každém kroku se parkem potulují hulmani posvátní, úzkonosí primáti z čeledi kočkodanovitých. Hinduisté považují tyto asi 80 cm vysoké a 8 kg vážící opice za posvátné, neboť si je spojují s bohem s opičí tváří Hanumanem, jednou z postav slavného starověkého hrdinského eposu Rámájana.

Často lze narazit i na divoká prasata a velmi početná stáda jelenů. Najdete mezi nimi například nápadně zbarveného axise, kterému se v Indii říká čitra, což v překladu znamená „skvrnitý“ – mimochodem, považuje se za nejhezčího jelena na světě. Pokud se zpovzdálí ozve dunění kopyt, mohlo by se jednat rovněž o gaura indického, nejmohutnějšího ze všech žijících turů. Jinde už byl téměř vyhuben, v parku Kanha však naštěstí dosud nerušeně žije.

Štěkající jeleni

Uslyšíte-li z dálky psí štěkot, nenechte se mýlit – tyto zvuky nevydávají čtyřnozí chlupáči, nýbrž jelínci muntžakové. Nevelká zvířata s malým parožím představují navíc nejstarší jelení druh: na Zemi se objevili již před 15–35 miliony let. Při troše štěstí narazíte také na nejmenší asijskou antilopu čtyřrohou nebo antilopu nilgau, která naopak dorůstá výšky až 140 cm. Samci se pak pyšní charakteristickým modrošedým zbarvením.

Na své si v parku rozhodně přijdou také milovníci plazů, kterých zde žije téměř 26 druhů: jedná se třeba o varana bengálského, různé chameleony či kobru indickou. Mezi opravdové světové unikáty, jimiž se Kanha pyšní, však patří jelen barasinga (viz Vzkříšení jelenů barasinga), jehož jižní poddruh čelí v současnosti kritickému ohrožení.

Vzkříšení jelenů barasinga

Jelen barasinga (Rucervus duvaucelii) představuje mohutného zástupce čeledi jelenovitých, jenž žije v části jižní Asie. Řadí se mezi nejohroženější jeleny na světě – jeho celková populace dnes podle odhadů čítá pouze 3 500–5 100 kusů. Původně se mohutný živočich dorůstající délky přes 2 m a hmotnosti až 200 kg vyskytoval na území celé severní Indie, Nepálu a Pákistánu. Obýval tam převážně bažinaté a lesnaté oblasti v blízkosti vody a živil se specifickými druhy travin. Lidé jej však postupně téměř vyhubili.

Úspěšné „znovuzrození“ kriticky ohroženého jižního poddruhu zvaného branderi v národním parku Kanha představuje jeden z nejinspirativnějších příběhů v historii světové ochrany přírody. Zmíněný poddruh čítal v roce 1966 pouhých 50–65 kusů, avšak díky cílené adaptaci na podmínky centrální Indie se alarmující čísla podařilo zvednout. Již v roce 2004 tak ochranáři zaznamenali výskyt 300–350 jedinců branderi.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Vladimír Čech ml. | www.photocech.cz

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kenroku-en pochází z počátku 17. století a představuje nádhernou ukázku japonského zahradnického umění.

Zajímavosti

Crannog na jezeře Loch Langabhat ve Skotsku.

Věda

Patrolování na řekách patřilo k nejběžnější práci. Blokování zásobní infrastruktury kopáčů zpomalilo těžařské práce na sitech a zásobovači museli začít dopravovat zboží po souši

Příroda

Snímek loga Hvězdné flotila pořídila americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která již téměř 14 let přináší fascinující detailní snímky povrchu rudé planety.

Vesmír

V Japonsku lze s drony létat jen za střízliva

Revue

Pumapunku představuje jednu ze čtyř staveb, jejichž ruiny po sobě zanechala civilizace Tiwanaku.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907