NASA chce rozluštit záhadu metanového oblaku v oblasti Čtyři rohy

08.04.2015 - Martin Reichman

V oblasti o velikosti kraje Vysočina, je v atmosféře 3,5× více metanu, než kdekoli jinde na území USA. Metanovou záhadu nyní vyrazila rozluštit NASA


Reklama

Místu, kde se setkávají hranice čtyř států USA - Colorada, Nového Mexika, Arizony a Utahu – se přezdívá Čtyři rohy. Právě na tomto místě loni v říjnu NASA zachytila 6 500 kilometrů čtverečních velký metanový mrak. Jeho velikost tak odpovídá rozloze kraje Vysočina.

Hodnoty metanu, které zde zaznamenala družice SCIAMACHY, až 3,5× překračovaly množství metanu v kterémkoli místě Spojených států. Vědci údajům o extrémní koncentraci zpočátku odmítali věřit a považovali je za chybu přístrojů, teprve až podrobná analýza ukázala, že podobné hodnoty zde byly zaznamenány i v letech 2003 až 2009.

Skleníkový plyn

Metan patří mezi třetí nejhojnější skleníkový plyn (po vodní páře a oxidu uhličitém) v naší atmosféře. Přestože jeho zastoupení v atmosféře je nižší než u oxidu uhličitého, má podle vědců až 20× vyšší schopnost zadržovat teplo. Drtivá většina metanu na Zemi (90%) pochází z rozkladu látek biogenního původu (bioplyn), nebo jako produkt metabolismu velkých přežvýkavců. Tvoří ale také hlavní součást zemního plynu.

NASA se nyní rozhodla záhadu metanového mračna v oblasti Čtyři rohy rozplést. Do oblasti vyrazily desítky vědců z mnoha vládních i soukromých institucí v čele s JPL, Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), institutem pro výzkum životního prostředí (CIRES) a vědci z Michiganské univerzity.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA, NOAA, Wikipedia

  • Zdroj fotografií: Wikimedia, Flickr

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907