NASA chystá roje vesmírných minisond: Budou testovat nové technologie

05.01.2015 - Redakce Tajemství vesmíru

NASA se snaží šetřit. Po úsporných dalekohledech nesených vzducholoděmi a balóny přichází s miniaturními sondami na jedno použití


Reklama

Každý kilogram zařízení vyslaných na oběžnou dráhu či dál do vesmíru stojí NASA obrovské peníze, snížení nákladů je proto zjevným trendem. Po dalekohledech vynášených v balónech a vzducholodích nebo stratosférické observatoři umístěné v letadle, zvažuje NASA i využití minisond a minisatelistů pro krátkodobé použití.

Koncept minisatelitů není nic nového, a v různé míře funguje již 15 let. V minulosti již proběhlo několik úspěšných startů těchto satelitů a velkou měrou jsou zastoupeny satelity vytvořené například na univerzitách.

Výzkum i testování nových technologií

Pomocí CubeSats by NASA mohla rychle a hlavně levně testovat nové technologie přímo na oběžné dráze. První z rodiny nové generace minisond, by mohl být magnetometr Dellingr, který by se měl na oběžnou dráhu Země vydat již v průběhu března 2015. Jeho úkolem bude zodpovědět na otázku, proč kolísá magnetické pole Země. Dalším v řadě by mohl být radiometr IceCube, plánovaný na rok 2016, který bude zkoumat led v atmosféře. Inženýři z NASA by na něm mohli v reálném prostředí vyzkoušet nové technologie připravované pro „velké“ kosmické projekty.

Levná mini zařízení by měla i další výhodu. Namísto jednoho drahého satelitu či velké sondy by bylo možné nasadit celé roje těchto levných plavidel. Případná ztráta jednoho či dvou zařízení by automaticky neznamenala neúspěch mise. Na oběžné dráze by se pohybovalo 20 dalších totožných strojů.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907