NASA testuje možnosti hibernace. Inspiraci hledá i u medvědů

06.10.2014 - Martin Reichman

Cesta lidské posádky k Marsu by trvala přibližně tři čtvrtě roku, NASA proto hledá způsoby jak posádku na tak dlouhou cestu uspat


Reklama

NASA hledá možnosti jak ušetřit na cestě lidské posádky k Marsu. Nejde v tomto případě ale primárně o peníze, předmětem šetření jsou sami astronauti. Při současných možnostech by cesta lidské posádky k Marsu trvala 6 až 9 měsíců. Udržet posádku po tak dlouhou dobu v dobré kondici je jednak velmi nákladné a také poměrně složité. Kosmická loď musí nést nejen množství potravin, vody a dalšího spotřebního materiálu, musí také astronautům poskytnout dostatek místa pro tak dlouhou cestu. To vše misi prodražuje.

Dobrou noc a sladké sny

Ideálním řešením by proto byla hibernace posádky. Bohužel realita není taková, jakou ji známe z sci-fi filmů. Nejdelší dosavadní pokus lékařů o hibernaci člověka trval pouze 10 dnů. Vědci spolu s lékaři sice předpokládají, že tato doba není stropem současných možností, zatím ale není možné bezpečně uspat posádku na 180 dnů, o kterých NASA uvažuje.

Z ekonomického hlediska má hibernace obrovský přínos. Podle předběžných propočtů by spící posádka snížila náklady o zhruba 180 tun materiálu, což představuje například jeden plně vybavený povrchový rover. Současné kosmické lodě jsou schopny pojmout 4 až 6 členů posádky. V případě spící posádky by ale mohlo najednou cestovat 10 až 20 pasažérů.

Hibernace není kryospánek

Existuje několik způsobů jak hibernovat člověka, jednu z cest představuje hypotermie, při níž je uměle snížena teplota lidského těla, takže se výrazně zpomalí jeho metabolismus. Výzkumy ukazují, že snížení lidské teploty o jediný stupeň sníží metabolismus o 5 až 7 procent. Pokud by se podařilo na dostatečně dlouhou dobu snížit teplotu lidské posádky například o 10 °C, znamenalo by to o 50 až 70% pomalejší metabolismus a tedy velkou úsporu v celém systému podpory života.

Dlouhodobé znehybnění s sebou ale nese známá i zatím neznámá rizika. Jedním z nich je například svalová atrofie, tedy ochabnutí svalstva v důsledku dlouhodobého stavu strnulosti, a také úbytek kostní hmoty způsobený sníženou gravitací. NASA proto počítá se speciálními lůžky, které by svaly v utlumeném stavu stimulovaly pomocí elektrických impulsů.

Zimní spánek medvědů

Předběžné plány počítají s vysláním lidské posádky k Marsu po roce 2021, testování různých forem hibernace ale už běží na plné obrátky. V současné době na tomto projektu pracuje 12 vědeckých týmů a předmětem jejich výzkumu je například i studium zimního spánku medvědů. V dohledné době by se testování mělo přesunout i na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907