NASA testuje možnosti hibernace. Inspiraci hledá i u medvědů

NASA hledá možnosti jak ušetřit na cestě lidské posádky k Marsu. Nejde v tomto případě ale primárně o peníze, předmětem šetření jsou sami astronauti. Při současných možnostech by cesta lidské posádky k Marsu trvala 6 až 9 měsíců. Udržet posádku po tak dlouhou dobu v dobré kondici je jednak velmi nákladné a také poměrně složité. Kosmická loď musí nést nejen množství potravin, vody a dalšího spotřebního materiálu, musí také astronautům poskytnout dostatek místa pro tak dlouhou cestu. To vše misi prodražuje.

Dobrou noc a sladké sny

Ideálním řešením by proto byla hibernace posádky. Bohužel realita není taková, jakou ji známe z sci-fi filmů. Nejdelší dosavadní pokus lékařů o hibernaci člověka trval pouze 10 dnů. Vědci spolu s lékaři sice předpokládají, že tato doba není stropem současných možností, zatím ale není možné bezpečně uspat posádku na 180 dnů, o kterých NASA uvažuje.

Z ekonomického hlediska má hibernace obrovský přínos. Podle předběžných propočtů by spící posádka snížila náklady o zhruba 180 tun materiálu, což představuje například jeden plně vybavený povrchový rover. Současné kosmické lodě jsou schopny pojmout 4 až 6 členů posádky. V případě spící posádky by ale mohlo najednou cestovat 10 až 20 pasažérů.

Hibernace není kryospánek

Existuje několik způsobů jak hibernovat člověka, jednu z cest představuje hypotermie, při níž je uměle snížena teplota lidského těla, takže se výrazně zpomalí jeho metabolismus. Výzkumy ukazují, že snížení lidské teploty o jediný stupeň sníží metabolismus o 5 až 7 procent. Pokud by se podařilo na dostatečně dlouhou dobu snížit teplotu lidské posádky například o 10 °C, znamenalo by to o 50 až 70% pomalejší metabolismus a tedy velkou úsporu v celém systému podpory života.

Dlouhodobé znehybnění s sebou ale nese známá i zatím neznámá rizika. Jedním z nich je například svalová atrofie, tedy ochabnutí svalstva v důsledku dlouhodobého stavu strnulosti, a také úbytek kostní hmoty způsobený sníženou gravitací. NASA proto počítá se speciálními lůžky, které by svaly v utlumeném stavu stimulovaly pomocí elektrických impulsů.

Zimní spánek medvědů

Předběžné plány počítají s vysláním lidské posádky k Marsu po roce 2021, testování různých forem hibernace ale už běží na plné obrátky. V současné době na tomto projektu pracuje 12 vědeckých týmů a předmětem jejich výzkumu je například i studium zimního spánku medvědů. V dohledné době by se testování mělo přesunout i na Mezinárodní vesmírnou stanici.