Nasypat a zalít: Instantní jídlo je s námi už 200 let

29.10.2014 - redakce 100+1

Instantní výrobky a možnost superrychlé přípravy jídla nám doslova změnily život. A nejedná se pouze o kuchyně přímo na Zemi – na instantních nudlích si dnes pochutnávají také kosmonauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice


Reklama

Prapředek dnešních instantních potravin se zrodil ve Francii koncem 18. století. „Bujon v kostce vznikl především zásluhou dvou francouzských chemiků – Josepha Prousta a Antoina-Augustina Parmentiera. Nejprve zkoušeli uvařit přírodní silný bujon, který pak zahušťovali varem až k sirupovité konzistenci, načež hmotu nalili do forem a nechali zrosolovatět a poté vysušit,“ popisuje výrobu nejstarší instantní potraviny Helena Valentová, vedoucí oddělení vývoje potravinářské společnosti Hügli Food.

Když se pak na usušenou hmotu znovu nalila horká voda, byl na talíři bujon vonící podobně jako ten čerstvě uvařený. Zázračné kostky rychle našly uplatnění na lodích a ve vojenských kuchyních už za napoleonských válek probíhajících v letech 1803–1815. 

Práškem k emancipaci 

O několik desítek let později využili šance zbohatnout na novém vynálezu bratři Knorrové, kteří v roce 1873 rozjeli v Německu výrobu polévkových past. Švýcarský mlynář Julius Maggi pak o dalších třináct let později založil konkurenční společnost prodávající první polévkové práškové směsi pro chudé i bohaté. 

Potřeba šetřit čas u plotny se však v Evropě ve velkém rozšířila až po druhé světové válce v souvislosti s ženskou emancipací. „Ve druhé polovině 19. století rostly továrny jako houby po dešti a zvyšovala se také zaměstnanost žen, což s sebou neslo i některé dříve netušené důsledky,“ říká Martin Walter, tiskový mluvčí společnosti Nestlé. Dělnice trávily celý den v továrnách a po návratu domů neměly čas dlouhé hodiny vystávat u plotny a připravovat poctivý masový vývar. Rychlé a levné polévky v prášku tak tehdy zaznamenaly doslova boom. 

Další zlomový vynález z kategorie instantních potravin spatřil světlo světa v 50. letech v Japonsku. V roce 1958 totiž Momofuku Ando poprvé zalil své instantní nudle horkou vodou. Potravinářská novinka se raketovou rychlostí šířila z Jokohamy do celého světa a už v 70. letech dosáhly nudle v polystyrenovém kelímku v Evropě a především v Americe téměř kultovní obliby. 

Kouzlo jménem zmrazení 

A jak vypadá situace na poli instantních potravin dnes? Správným postupem lze do práškové podoby převést prakticky cokoliv. Umožňují to především nové potravinářské technologie, a jak dodává Helena Valentová: „Jednou z nich se stal rovněž způsob snadnějšího sušení zeleniny, ovoce i masa, kterému se říká lyofilizace. Zeleninu nebo ovoce při něm rychle a hluboce zmrazíme, a voda se tak vlastně odpaří přímo z tuhého skupenství [ledu] do plynu.“

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907