Neandertálci vymřeli před 40 000 lety, nikdy ale nebylo na Zemi více jejich DNA jako nyní
Neandertálci nám byli velmi podobní, a dokonce jsme se s nimi setkali a často se s nimi i křížili. Proč ale vyhynuli, zatímco my jsme přežili, a nakonec ovládli svět?
Neandertálci (Homo neanderthalensis) se vyvinuli před více než 400 000 lety, s největší pravděpodobností z dřívějšího předka člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). Stali se úspěšným druhem v prostředí mírného pásu, trýzněného cykly ledových dob. Rozšířili se po celé Evropě od Středozemního mře, přes západní části Asie až po Sibiř. S našimi předky druhu Homo sapiens se opakovaně setkali v průběhu desítek tisíc let a oba druhy sdílely evropský kontinent nejméně 14 000 let. Pak ale neandertálci vymřeli...
Podle toho, co o nich víme, byli neandertálci překvapivě inteligentní. Používali oheň, lovili, vyráběli šperky, tvořili jednoduchá umělecká díla. Starali se o mladé, staré i slabé, stavěli si úkryty a pohřbívali své mrtvé. Jejich zásadní slabinou byl podle všeho jejich nízký počet. Nikdy jich na světě nebylo víc než pár desítek tisíc. Žili sice na obrovském území, ale osídlili ho nesmírně řídce. Dnes by se všichni vešli do jednoho krajského města, a ještě by v něm zbylo dost místa.
Milostné pletky neandertálců s lidmi
Podstatný rozdíl mezi neandertálci a moderními lidmi spočíval v tom, že neandertálci žili v malých tlupách, obvykle 5 až 15 jedinců. Lidské tlupy jsou mnohem větší, v průměru kolem 150 osob. Jak uvádí dánský evoluční biolog Peter Kjærgaard z Kodaňské univerzity, během soužití lidí s neandertálci zřejmě občas docházelo k tomu, že se neandertálci připojovali k lidským tlupám. Větší tlupa znamenala více bezpečí a větší naději na pořádný úlovek.
TIP: Překvapení v genomu: Jen špetka naší DNA je unikátně lidská
V důsledku toho se lidé a neandertálci čas od času křížili. Tyto dávné mezidruhové pletky zanechaly stopy. Mnozí Evropané a Asiati mají v genomu 1 až 4 procenta DNA neandertálců. Lidé původem ze subsaharské Afriky zase téměř žádnou DNA neandertálců nemají. Ironií osudu je, že vzhledem k velikosti světové populace, je v dnešním světě nejvíce DNA neandertálců v historii. Planetu v současné době obývá okolo 8 miliard lidí a neandertálci, nejbližší druh lidí, k jejichž vymření jsme podle všeho alespoň částečně přispěli, tu tak s námi (v jistém slova smyslu) vlastně stále žijí.
Homo neanderthalensis
První ostatky „neandertálců“ byly objeveny roku 1829 v belgickém Engisu, další nález pochází z roku 1848 z Gibraltaru. Až o osm let později je však vědci určili jako samostatný lidský druh, když našli slavnou kostru v Neanderově údolí čili Neanderthalu poblíž německého Düsseldorfu. Právě díky ní dostali jméno Homo neanderthalensis.
