Dlouhodobý pokus ukázal, že ftaláty v kosmetice, užívané v době těhotenství, mají negativní vliv na chování dětí. Proč je dobré si číst složení krémů a dalších prostředků?
Vědci z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku provedli výzkumnou studii, ve které změřili 188 ženám ve třetím trimestru těhotenství množství ftalátů v moči. Jak jejich děti rostly, byly matky zvány na pohovory, ve kterých s nimi vědci vyplňovali rozsáhlé dotazníky týkající se chování jejich potomků. Tímto způsobem byly děti sledovány od čtyř do devíti let. Po uzavření studie se ukázalo, že ženy, které měly v těhotenství nejvyšší hladinu ftalátů v moči, mají také nejproblematičtější děti. Ve větší míře se u nich objevovala agrese, emoční labilita, poruchy pozornosti, deprese a další potíže, a to bez ohledu na jejich pohlaví. Zvýšená míra těchto problematických projevů chování byla přímo úměrná množství ftalátů v moči. Šlo především o látky obsažené v obyčejných kosmetických přípravcích, které matky používaly v době těhotenství.
Vědcům se tak poprvé podařilo prokázat vliv ftalátů na neurobehaviorální vývoj starších dětí, jež byly vystaveny působení látek v prenatálním stadiu. Již dříve bylo prokázáno, že ftaláty mohou vyvolat předčasný porod a že zasahují do tvorby pohlavních hormonů a hormonů štítné žlázy. Z látek, které byly původně považovány za neškodné, se tak staly strašáci moderní doby, kterým se člověk však jen těžko vyhne. Najdeme je totiž v šampónech, parfémech, pleťových krémech, lacích na vlasy, ale i v plastových předmětech, kterých je dnes plná domácnost.
HistorieAby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)