Dokonalý plazí kompas: Proč se nebezpeční krokodýli vracejí zpět k lidským obydlím

05.01.2017 - Jaroslav Petr

Krokodýl mořský je největší druh krokodýla na naší planetě a má rovněž nejrozsáhlejší areál výskytu. Navzdory tomu mají ale jednotliví krokodýli svůj domovský prostor v oblibě a nellitují vynaložené námahy, aby se do svého domova vrátili

Obr mezi krokodýly -<p>Krokodýl mořský (<em>Crosodylus porosus</em>) je největší druh krokodýla na naší planetě a dorůstá délky kolem šesti metrů</p>
Obr mezi krokodýly -

Krokodýl mořský (Crosodylus porosus) je největší druh krokodýla na naší planetě a dorůstá délky kolem šesti metrů


Reklama

Pásmo výskytu krokodýla mořského se táhne od Šalamounových ostrovů na východě, přes Papuu Novou Guineu, sever Austrálie, Indonésii a pobřeží jihovýchodní Asie až k východním oblastem Indie. Když se takový obří krokodýl usídlí v blízkosti lidských sídel, představuje skutečně reálnou hrozbu. Dříve praktikované odstřely nepohodlných kusů nahradil odchyt a následný transport do liduprázdných končin. Jenže mnozí krokodýli se po čase vracejí zpět. Zjevně jsou věrni jednomu místu a dokážou si k němu najít cestu.

Podrobnosti krokodýlích cest zůstávaly zahaleny tajemstvím, dokud australští zoologové nepřestěhovali z místa „trvalého bydliště“ trojici krokodýlů a nevypustili je na vzdálených lokalitách. Každý z nich dostal na cestu satelitní vysílač napájený lithiovou baterií. Celé zařízení vážilo 300 gramů a krokodýli je měli připevněné k šupinám na krku. Zvířata dlouhá od tří do čtyř a půl metru přítomnost vysílače zřejmě ani necítila.

TIP: Kdo řídí holubí let aneb Demokracie a vůdčí typy

Všichni tři sledovaní jedinci žili v ústích řek na Yorském poloostrově v australském státě Queensland. První z nich byl chycen na západním pobřeží a přepraven o sto kilometrů na sever. Pár týdnů si užíval nového bydliště, ale nakonec neomylně zamířil k jihu. Cestou si udělal jednu rekreační přestávku, ale nakonec byl zase zpátky doma. Denně urazil nejvýše dva kilometry, ale často měl na svém kontě mnohem menší vzdálenosti. Druhý krokodýl byl chycen na východním pobřeží Yorského poloostrova a vědci jej vypustili do moře asi padesát kilometrů jižněji. Také tento krokodýl zamířil neomylně domů. Zpočátku chvátal a denně uplaval osm nebo devět kilometrů. V závěru své pouti už zvolnil a nakonec se „coural“ tempem půl kilometru za den.

Nejdelší odyseu naplánovali vědci třetímu krokodýlovi. Ten byl odchycen v ústní řeky Wenlock na západním pobřeží Yorského poloostrova a vypuštěn na východním pobřeží. Pokud se chtěl vrátit domů, musel obeplout nejsevernější výběžky poloostrova a urazit více než 400 kilometrů. V první půli cesty uplaval krokodýl za den nejvýše sedm kilometrů. Jakmile se však dostal na domovské západní pobřeží, chvátal k domovu tempem překračujícím denní porce třicet kilometrů.

Tato sledování jasně ukázala, že snahy zbavit se nepohodlných krokodýlů jejich transportem na vzdálená místa jsou naivní. Tito plazi mají dokonale vyvinutý orientační smysl a cestu domů neomylně najdou.


Víc o zvířecích cestách

Migrace zvířat, k níž cesty krokodýlů v širším měřítku také patří, odedávna patřila k nejimpozantnějším divadlům, jaká se v přírodě nabízejí k vidění. Bohužel, tahle podívaná je stále vzácnější a o to více si zaslouží naši pozornost. Více se dočtete v článku Zvířata na cestách aneb Tajemství stěhovavých živočichů.

  • Zdroj textu:

    Příroda 7-8/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Paul Newman, coby Frajer Luke. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec.

Revue

Palác Topkapi – tradičně zde sídlili vládci osmanské říše

Historie

Kančil stříbrohřbetý pózuje ve vietnamském pralese

Věda

Nejnovější start SpaceX na mysu Canaveral

Vesmír

Německá motospojka na východní frontě se občerstvuje u místních obyvatel

 

Válka

Kam asi udeří příště?

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907