V Andách mají tak silné vzdušné víry, že v nich poletují kusy krystalů sádrovce
Bizarní vzdušný vír s čepelemi po sobě zanechává velké kusy krystalů sádrovce
Vzdušné víry jsou k vidění všude. Stačí, když se přehřeje povrch země a vytvoří se vír, který od země zvedá prach, písek, listy nebo i oheň. Lidově se jim říká rarášci, čertíci nebo polednice.
V Chilských Andách nedávno pozorovali nový typ takového víru a byl to dost divný rarášek. Vzdušný vír totiž v tomto případě zvedl oblak krystalů sádrovce. Byl tak silný, že v něm poletovaly krystaly o délce až 27 centimetrů.
TIP: Počet tornád v bouřích dramaticky roste a nikdo neví proč
Tyto krystaly vznikají díky zvláštním geologickým poměrům této oblasti And. Tvoří se na dně jezírek s extrémně slanou a kyselou vodou, která se během horkých dnů vypařují. Když se takových krystalů zmocní vítr, tak může vzniknout vzdušný vír s čepelemi. Odborníci se domnívají, že tyto vzdušné víry jsou možná nejsilnější, s jakými jsme se kdy setkali.
IFL Science, Geology
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
