Nečekaný jev: Vědci v Andách pozorovali vzdušný vír s čepelemi

13.04.2017 - Stanislav Mihulka

V Andách mají tak silné vzdušné víry, že v nich poletují kusy krystalů sádrovce

Pozůstatky víru -<p>Bizarní vzdušný vír s čepelemi po sobě zanechává velké kusy krystalů sádrovce</p>
Pozůstatky víru -

Bizarní vzdušný vír s čepelemi po sobě zanechává velké kusy krystalů sádrovce


Reklama

Vzdušné víry jsou k vidění všude. Stačí, když se přehřeje povrch země a vytvoří se vír, který od země zvedá prach, písek, listy nebo i oheň. Lidově se jim říká rarášci, čertíci nebo polednice.

V Chilských Andách nedávno pozorovali nový typ takového víru a byl to dost divný rarášek. Vzdušný vír totiž v tomto případě zvedl oblak krystalů sádrovce. Byl tak silný, že v něm poletovaly krystaly o délce až 27 centimetrů.

TIP: Počet tornád v bouřích dramaticky roste a nikdo neví proč

Tyto krystaly vznikají díky zvláštním geologickým poměrům této oblasti And. Tvoří se na dně jezírek s extrémně slanou a kyselou vodou, která se během horkých dnů vypařují. Když se takových krystalů zmocní vítr, tak může vzniknout vzdušný vír s čepelemi. Odborníci se domnívají, že tyto vzdušné víry jsou možná nejsilnější, s jakými jsme se kdy setkali.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Geology

  • Zdroj fotografií: Kathleen Benson/Geology

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zajímavosti

Laboratorní potkani jsou zdatní řidiči. S pomocí vozítek si v experimentu opatřovali pamlsky.

Věda

Zastavení projektu Airborne Laser (s laserovým komplexem na „nose“ Boeingu 747) zbrzdilo úvahy o sestrojení ničivé superzbraně v brzké budoucnosti.

Válka

Srážka galaxií NGC 4676, které se přezdívá Myšky

Vesmír

Karel Kludský starší, Antonínův syn, se svými slony a zebrami roku 1910.

Historie

Ztracené město neboli Ciudad Perdida v Kolumbii

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907