Nejdelší, nejkratší, nejnebezpečnější: Rekordní výstupy do otevřeného vesmíru

02.10.2015 - Martin Reichman

Výstup astronautů do otevřeného prostoru mimo bezpečí kosmické lodi je vždy velmi nebezpečný. Seznamte se s výstupy, které měnily historii


Reklama

První člověk v otevřeném prostoru (1965)

18. března 1965, při letu kosmické lodi Voschod 2, vystoupil Alexej Leonov jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru. Připoutaný lanem se vzdálil od lodě na vzdálenost 5,35 metru. Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund, z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.

První Američan v otevřeném prostoru (1965)

Ed White byl členem posádky letu Gemini 4, při němž dne 3. června 1965 uskutečnil jako první Američan výstup do otevřeného vesmíru s manévrováním pomocí plynových trysek. Jeho druhým letem do vesmíru měl být let Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci pilota velitelského modulu. Během simulovaného odpočítávání na startovací rampě kosmodromu KSC vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty zahynul.

První dlouhý výstup (1966)

Eugene Cernan (jehož předkové pocházeli z Česka) uskutečnil svůj první výstup hned během své první mise. Stalo se tak v roce 1966 během mise Gemini 9. Cernan vystoupil připoután lanem na povrch stanice a ve venkovním prostoru strávil přes 2 hodiny. V pozdějších letech absolvoval lety v rámci misí Apollo 10 a především Apollo 17, během které vystoupil jako 11. člověk historie na povrch Měsíce.

První výstup na Měsíc (1969)

Neil Armstrong se do vesmíru podíval během dvou misí - Gemini 8 a Apollo 11. Historie si jej ale pamatuje především díky historické misi Apolla 11. Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé přistáli na Měsíci. Armstrong následně 21. července vystoupil jako první člověk na jeho povrch, a získal tím světovou proslulost. Zemřel roku 2012 na komplikace po operaci srdce.

Výstup s pomocí jetpacku (1984)

Americký astronaut Bruce McCandless jako první člověk se odvážil opustit bezpečí raketoplánu a s pomocí manévrovací jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit), se proletěl ve volném prostoru dál než kdokoli před ním. Během jeho letu ve vesmíru jej od raketoplánu Challenger dělilo 97 metrů. Na svůj druhý let do vesmíru čekal McCandless 6 let - v rámci pětidenní mise raketoplánu Discovery na jaře 1990, stál u vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu.

První žena v otevřeném prostoru (1984)

Světlana Savická vystoupila 25. července 1984 jako první žena světa do volného prostoru. Během experimentů se svářením strávila v otevřeném prostoru 3 hodiny a 35 minut.

První Američanka v otevřeném vesmíru (1984)

První Američankou, která absolvovala výstup do otevřeného vesmíru, byla Kathryn Sullivanová. Společně s Davidem Leestmou se účastnila mise STS-41-G raketoplánu Challenger. Ve volném prostoru strávila 3 hodiny a 29 minut.

Nejnebezpečnější výstup (1990)

Patrně nejnebezpečnější akcí ve volném prostoru je výstup kosmonautů Anatolije Solovjova a Alexandra Balandina ze stanice Mir. Oba Rusové vystoupili 17. července 1990 přes modul Kvant 2 do volného kosmu, s úkolem opravit poškozenou tepelnou izolační obšívku (EVTI) návratové kabiny Sojuzu TM-9. Nevyčkali však na dostatečný pokles tlaku v přechodové komoře, otevřeli ji již při zbytkovém tlaku 4,4 kPa, v důsledku čehož se poklop prudce vyklopil a zdeformoval se jeden z jeho závěsů. Vzhledem k nepředvídaným komplikacím během přemisťování do pracovní zóny i při samotné opravě se kosmonauti opožďovali za původním harmonogramem.

Z časových důvodů proto upevnili jen dva ze tří uvolněných dvoumetrových plátů EVTI (celkem je jich šest); třetí vlající element neohrožoval sestupový manévr kosmické lodi. Po návratu do přechodového úseku ŠSO (šljuzovoj specialnyj otsek) modulu Kvant 2 se kosmonautům nepodařilo v důsledku poškození závěsu hermeticky uzavřít průlez; jeho víko nedoléhalo asi 1,5 mm.

Rozhodnutím CUP byly další pokusy o úplné dovření přerušeny a kosmonauti přestoupili do vedlejšího hermetizovaného přístrojového a vědeckého úseku PNO (priborno-naučnyj otsek). Celková doba výstupu Solovjova a Balandina překročila nominální kapacitu skafandru (6 h) a činila rekordních 7 hodin. Neúplně zavřený průlez neohrožoval další let stanice Mir.

Nejpočetnější výstup (1992)

První mise raketoplánu Endeavour se zapsala do historie díky nejpočetnějšímu výstupu do otevřeného prostoru. Poprvé v historii byli ve vesmíru současně tři lidé (Pierre Thuot, Richard Hieb a Thomas Akers). Jednalo se také o nejdelší pobyt v otevřeném prostoru (8 hodin a 29 minut) až do roku 2001 a mise STS-102. Během této mise se uskutečnily celkem čtyři výstupy do otevřeného vesmíru.

Nejdelší výstup (2001)

Doposud nejdelší výstup do otevřeného prostoru je připisován Susan Helmsové a Jamesi Vossovi, kteří během mise STS-102 na jeden zátah strávili mimo bezpečí kosmické lodi 8 hodin a 56 minut. Během svého výstupu pracovali na úpravě přechodového modulu Unity.

Nejkratší výstup (2004)

Za vůbec nejkratší výstup do otevřeného prostoru je považována vycházka Američana Edwarda Finckeho během oprav na Mezinárodní vesmírné stanici. Finckeho výstup do kosmického prostoru 24. června 2004 byl po 16 minutách přerušen kvůli ztrátě tlaku v jeho kyslíkové nádrži. Náladu si ovšem Fincke spravil hned o týden později, kdy spolu s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou strávili během výměny spínače jednoho z gyroskopů v otevřeném prostoru 5 hodin a 40 minut.

  • Zdroj textu:

    NASA, Roskosmos, Wikipedia

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ministr Herbert odmítl Maryinu nabídku pomoci zraněným mimo jiné kvůli její tmavé pleti.

Zajímavosti

Ve Švédsku postavili nejmenší pobočku McDonald’s. Slouží jako nápaditý včelí úl.

Revue

Jeden z největších druhů australských mravenců, buldočí mravenec druhu Myrmecia pyriformis s ulovenou včelou. Mravenci svou kořist nejprve sevřou svými mohutnými kusadly a po té jí uštědří smrtící žihadlo.

Příroda

Exokomety u hvězdy Beta Pictoris

Vesmír

Ve starověkém Římě mělo otroctví nejprve patriarchální povahu. Spolu s rozvojem státu však došlo i ke změně chápání postavení otroka z neplnoprávného člověka na živou věc. 

Historie

HyQReal utáhne třítunové letadlo

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907