LeTourneau: Nejdelší terénní vůz světa s délkou 170 m

09.06.2013 - Jan Fiala

V padesátých letech se projektovaly některé z nejvelkorysejších strojírenských projektů moderní historie. Pozemní vlaky společnosti LeTourneau mezi takové rozhodně patří


Reklama

R. G. LeTourneau byl americký všeuměl a vynálezce narozený v roce 1888, který za svůj 81letý život patentoval 299 vynálezů a změnil tvář mechanizace zemních prací. Zavedl řadu inovací, jako používání pryžových pneumatik pro zemní práce, elektrický pohon vozidel, a dokonce vynalezl i mobilní vrtné plošiny. Do druhé světové války se již jeho podniky rozrostly natolik, že Americké armádě dodával 70 % všech strojů na zemní práce.

V padesátých letech přišel s unikátním konceptem vozidel pro dopravu těžkých nákladů do vzdálených míst bez infrastruktury jako silnice nebo železnice. Šlo o pozemní vlaky tažené „lokomotivou“ s dieselektrickým generátorem. Elektřina z něj pak poháněla elektromotory v každém kole „vagonů“. Problém s ovladatelností výsledné soupravy pak řešily otočné nápravy na každém z vozů, které tak dokázaly i devadesátistupňové zatáčky vytočit tak, že všechna kola jela přesně ve stopách vedoucího vozu. Obří podhuštěné pneumatiky navíc i těžkým strojům umožňovaly snadný pohyb i po sypkém sněhu.

Vývoj těchto kolových monster vyvrcholil, po několika předchozích modelech, v roce 1958 verzí TC-497. Tu už poháněly čtyři turbinové motory s celkovým výkonem 4 680 koňských sil. Kostra byla z hliníku, aby byla co nejlehčí. Obří kola měla 3 metry na výšku, kabina byla ještě o šest metrů nad nimi a celý vlak dosahoval délky 170 metrů, šlo tedy o nejdelší terénní vozidlo historie. Testovaná verze měla sice maximální rychlost jen asi 32 km/h, ale zato dokázala převézt až 150 tun nákladu na vzdálenost více než 600 km. Ve vedoucím voze se našlo dost místa i na ubikaci pro šestičlennou posádku. A to nejlepší – unikátní koncept teoreticky umožňoval přidávat další přívěsy, ať už pro další náklad, více paliva nebo dodatečné motorové jednotky pro vyšší výkon.

I přesto, že testy pro armádu proběhly velice úspěšně, tento vynález již přišel příliš pozdě. Pomalou dálkovou terénní dopravu nahradily nově vyvinuté těžké přepravní vrtulníky. S výjimkou několika muzejních exemplářů tak pozemní vlaky skončily na vrakovištích.

  • Zdroj textu:

    LeTourneau University, Yuma Proving Grounds, Landtrain.net

  • Zdroj fotografií: Live Magazine Photo, Landtrain.net

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907