Nejlepší opakovačky světových válek: Lee Enfield

11.06.2014

Legendární vojenské pušky systému Lee Enfield byly standardní pěchotní zbraní britské armády po dlouhých dvaašedesát let a v rukou sběratelů či lovců jsou vítanými společníky i v dnešních dnech. Zdařilá konstrukce a proslule hladký chod válcového odsuvného závěru systému Lee Enfield řadí tyto zbraně mezi nejúspěšnější vojenské opakovačky 20. století


Reklama

Konstrukce pušek Lee Enfield vycházela ze starší konstrukce zbraně Lee Metford, která sloužila v britské armádě v letech 1888–1926. Na designu této pušky se podíleli konstruktéři James Paris Lee a William Elis Metford, kteří si za vzor své nové pušky vypůjčili německý systém Mauser, značně jej však zdokonalili. Díky drobným konstrukčním změnám byl chod závěru nové zbraně hladší a umožňoval rychlejší přebíjení. Opakovací puška Lee Metford Mk.I byla zavedena do výzbroje britské armády v ráži .303 British (7,7 mm) a měla odnímatelný zásobník systému Lee (plněný jednotlivě) na osm nábojů. V roce 1892 bylo s modelem Lee Metford Mk. II zavedeno střelivo plněné bezdýmým korditem a kapacita zásobníku vzrostla na deset nábojů.

V lednu roku 1895 došlo k představení upravené pušky Lee Metford, nesoucí název Magazine Lee Enfield (MLE). Změnilo se drážkování hlavně a hledí. Následujícího roku se objevila také jezdecká karabina označovaná jako Lee Enfield Cavalry Carbine Mk. I (LEC) s 540 mm dlouhou hlavní, oproti 770 mm dlouhé hlavni standardní pěchotní verze. Roku 1899 prodělaly obě verze zbraně sérii drobných úprav, po nichž se z nich staly verze Mk. I*, které během následujících let sloužily zejména v policejních složkách britského společenství.

Puška „Velké války“

Zkrácením a odlehčením pušky MLE vznikla asi nejslavnější varianta pušky systému Lee Enfield – Short Magazine Lee Enfield (SMLE) Mk. I, poprvé představená 1. ledna 1907. 640 mm dlouhá hlaveň nové zbraně byla kompromisem mezi délkami předchozích verzí pušek MLE. Charakteristickým rysem nové pušky se stal „tupý nos“, který připomínal úchyt bodáku pod ústím hlavně. U pušky SMLE se dále objevil zdokonalený systém nabíjení zbraně za pomoci nábojových pásků po pěti nábojích, nové sektorové hledí s nastavitelnými mířidly pro vedení palby do vzdálenosti 2 000 yardů (1 825 m) a kromětoho byla puška ještě vybavena sklopným dioptrickým hledím pro vedení palby od 1 700 do 2 800 yardů (1 560–2 550 m).

Navzdory počáteční nedůvěře ze strany Královského střeleckého spolku a některých výrobců zbraní ohledně zkrácené délky hlavně modelu SMLE byly při střeleckých testech veškeré pochyby o její nepřesnosti a přílišném zpětném rázu brzy vyvráceny. Hladký chod závěru Jamese Lee umožňoval vycvičenému střelci prožít tzv. „šílencovu minutku“, přičemž bylo možno ze zbraně vypálit (včetně nabíjení) od dvaceti do třiceti mířených ran během šedesáti vteřin. To činilo z pušky SMLE nejrychlejší pušku s válcovým odsuvným závěrem své doby. Dobový rekord v mířené palbě vytvořil v roce 1914 střelecký instruktor britské armády Sergeant Snoxall, který za minutu 38 × zasáhl terč o velikosti 30 × 30 cm na vzdálenost 300 yardů (270 m). První světová válka několikrát zaznamenala vyprávění německých vojáků, kteří se domnívali, že se ocitli v britské kulometné palbě, ve skutečnosti však čelili „jen“ vycvičeným střelcům z pušek SMLE.

Legendární varianta pušky SMLE – Short Magazine Lee Enfield Mk. III byla představena, společně s novým bodákem vz. 1907, dne 26. ledna 1907. U tohoto modelu došlo k úpravě pažby, zadního hledí a nábojových rámečků, které byly nově obloukově zakřivené. K této úpravě došlo díky zavedení nového vysokorychlostního projektilu náboje .303 Mk. VII. Mnohé moderní pušky té doby jako MLM a SMLE byly modernizovány do standardů verze Mk. III.

Během obtížných dnů první světové války, kdy se veškerá hospodářská produkce snažila šetřit materiálem a soustředit síly do budování zbrojního potenciálu impéria, došlo nutně ke zjednodušení výroby pušek SMLE. Výroba jedné pušky stála vládu tři libry a patnáct pencí, což bylo vzhledem k nutnosti masové produkce nepřípustné. V roce 1915 byl proto zaveden model Short Magazine LeeEnfield Mk. III*, který vyhovoval úsporným opatřením a zároveň se stal nejrozšířenějším modelem pušky SMLE. MK. III* postrádala, kromě dalších výrobních zjednodušení, zejména postranní dioptrické hledí a uzávěru zásobníku. Neschopnost firem Royal Small Arms Factory v Enfieldu, Birmingham Small Arms a London Small Arms vyhovět vojenským autoritám v měsíční požadované produkci vedla k zavedení výroby celých pušek nebo jejich součástí firmami, jež se předtím věnovaly převážně výrobě nábojů.

Puška SMLE MK. III* se dočkala svého využití také během druhé světové války, a to nejen v zápolí při výcviku armádních rekrutů. Byla používána britským expedičním sborem ve Francii, dále v severní Africe, Itálii, Barmě i Pacifiku. Austrálie a Indie zachovaly výrobu varianty Mk. III* i po představení nových modelů a ponechaly tyto pušky ve standardní výzbroji po celou válku. V Austrálii se puška SMLE Mk. III* vyráběla vůbec nejdéle, a to do roku 1953, kdy zbrojovka Lithgow konečně ukončila její produkci.

Meziválečné období

V roce 1926 zavedla britská armáda nové značení pušek Lee Enfield a předchozí model SMLE se stal oficiálně modelem Rifle No. 1 Mk. III nebo Rifle No. 1 Mk. III*. Mnoho pušek SMLE bylo modifikováno na ráži .22 rimfire pro tréninkové účely a byly označeny jako Rifl e No. 2.

V meziválečném období se ekonomika britského impéria zaměřovala zejména na poválečnou obnovu země, nicméně i tak byla výroba nových pušek důležitou součástí zbrojního průmyslu. Kvůli úsporným opatřením se stále hledaly nové směry v jednodušší výrobě ručních zbraní. Tyto tendence zasáhly i výrobu pušek SMLE a jejich výsledkem je varianta SMLE Mk. V (později přejmenovaná na Rifle No. 1 Mk V), jejíž hlavní konstrukční změnou bylo nově umístěné hledí, které se přesunulo z vrchu pažby do zadní části závěru. Snahám o konsolidaci dílů nutných k výrobě a montáži pušek tak bylo vyhověno. Posunutí hledí na konec závěru blíže střelcovu oku mělo napomoci zlepšení přesnosti střelby. Došlo také k několika dalším drobným dílenským úpravám, jako k opětovnému zavedení uzávěry zásobníku či posílení úchytu bajonetu. Přes všechna zjednodušení se model Mk. V neosvědčil, neboť se paradoxně při sériové výrobě ukázal být ještě dražším než model Mk. III, a tak bylo, po vyrobení přibližně 20 000 pušek mezi roky 1922 až 1924, od výroby této varianty upuštěno. V letech 1930–1933 byla vyprodukována také nepočetná série (1 025 ks) modelu Rifle No. 1 Mk. VI s „plovoucí hlavní“, která měla poskytovat zvýšenou přesnost střelby.

Lee Enfield a druhá světová válka

Koncem třicátých let, kdy již bylo jasné, že další celoevropský ozbrojený konflikt je na spadnutí, vyvstal ze strany britských vojenských autorit požadavek na zvýšení měsíční produkce pušek. Záhy tedy spatřila světlo světa varianta Rifle No. 4 Mk. I, která byla oproti svým předchůdkyním poněkud robustnější a zejména levnější. Díky masivnější hlavni byla také těžší než SMLE. I když byla puška poprvé představena již v roce 1939, do výzbroje byla zaváděna až od roku 1941. Model No. 4 Mk. I prodělal nejvýznamnější vizuální změny od zavedení SMLE do výzbroje. Hlaveň byla prodloužena tak, že vyčnívala z pažby a umožňovala nasazení nového odlévaného tulejového bajonetu, který vojáci hanlivě překřtili na „pigsticker“. Přezbrojení ze starého prověřeného bajonetu vz. 1907 s osmnáct palců (46 cm) dlouhou čepelí se setkalo u vojska s nevolí, neboť tento bajonet představoval dobrou osobní víceúčelovou zbraň vojáka v poli a ve spojení s puškou úctyhodný nástroj pro vedení zákopových bojů. Kvůli tomuto faktu se někteří zkušení poddůstojníci nechtěli své „staré dobré“ SMLE zbavit ani po přezbrojení novým modelem.

V roce 1942 byla puška No. 4 Mk. I z důvodu usnadnění masové výroby dále zjednodušena, a to na verzi Rifl e No. 4 Mk. I*. Zjednodušení se dočkala pojistka záchytu závěru a dioptrické hledí nahradilo jednoduché plátkové překlopné hledí umožňující vedení palby na dvě nejobvyklejší vzdálenosti 300 a 600 yardů (274 a 549 m). Některé série se dočkaly i úspory drážkování vývrtu hlavně ze čtyř na dvě drážky. Na rozdíl od verze No. 4 MK. I, která byla převážně produkována ve Velké Británii, se verze No. 4 MK. I* vyráběla pouze v severoamerických zbrojovkách, odkud byla buď expedována na kontinent (Long Branch Arsenal v Kanadě), nebo dodávána v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu Land-Lease (Savage Arms v USA).

Ještě během druhé světové války došlo k další úpravě pušky Lee Enfield. Úsporná opatření vedla k upravení stávajícího modelu na variantu Rifle No. 4 Mk. 2. Arabské číslice nahradily římské značení během roku 1944. S cílem snížit náklady a zvýšit rychlost produkovaných zbraní došlo k přepracování spoušťového ústrojí, na pažby se začalo používat převážně bukové dřevo a mosazná botka pažby byla nahrazena levnější slitinou zinku a hliníku. Se zavedením modelu No. 4 MK. 2 došlo k úpravě mnoha modelů No. 4 Mk. I* do nejnovějšího standardu. Upravené pušky No. 4 Mk. I obdržely nové označení No. 4 MK. I/2, zatímco pušky No. 4 Mk. I* se označovaly jako No. 4 Mk. I/3. Puška No. 4 Mk. 2 a respektive její varianty zůstaly ve výzbroji britské armády až do 60. let 20. století (a v kadetních školách dokonce ještě déle), kdy začaly být nahrazovány puškami FN FAL.

Základní takticko-technická data pušky SMLE No.1 Mk.III

Produkována od: 1907
Ráže: .303 Britiish (7,7 mm)
Váha: 8,8 liber (4 kg)
Délka: 44 palce (1 100 mm)
Délka hlavně: 25 palců (635 mm)
Počáteční rychlost střely: 2 441 stop/s (744 m/s)
Efektivní dostřel: 550 yardů (503 m)
Maximální dostřel: 3 000 yardů (2 743 m)
Celková produkce: přes 17 000 000 vyrobených kusů
Zásobníky: schránkový na 10 nábojů nabíjený 2 rámečky s pěti náboji

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.

Zajímavosti

Podle dřívějších teorií byl výbuch supervulkánu Toba natolik silný, že téměř způsobil vyhlazení nejen lidské rasy, ale i mnoha dalších živočišných druhů.

Věda

I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.

Zajímavosti

Podle posledního výzkumu odpovídá hmotnost naší Galaxie 1,5 bilionu sluncí. K uvedené hodnotě vědci dospěli pomocí měření rychlostí kulových hvězdokup, jež obíhají galaktické jádro.

Vesmír

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek

Příroda

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907